Dear, Princess | Meet with Nicole | part 2.

1. října 2012 v 16:42 | Dem. |  |Dear,Princess.|
Mám tu druhý díl, který se mi nelíbí. Vadí mi na tom, jak se střídá ich a er forma. :D Ale tenhle příběh je pro mě lepší psát v er formě, tak se nezlobte. :) .. k večeru přidám další díl Trouble. ;)
Ich-forma, Nicole:
Nedávno jsem koupila tento dům. Byl prázdný až na podlahu. Stěny byly bílé, podlaha zaprášená, okna upatlaná a plná prachu. Vše potřebovalo vyčistit, ale bylo to velmi útulné. Byl to jeden z těch domů, které nebyly už aspoň deset let obytné. Dům byl malý, jen jedno patro, ale byl roztomile malý. Každá žena s fantazií sní o tomto domečku.

***
,,Mami, je tu ještě jedna poslední krabice!" zavolala jsem na svojí matku, která zrovna kontrolovala koupelnu jestli tam není plíseň. Ještě před tím kontrolovala kuchyň. Vše jsme zařídily a bylo to jako nové a ona to prostě musí kontrolovat. Není divu, je to takový elegantní šílenec, ale občas to bylo plus pro mě. Uklízela si sama celý dům.

Er-forma, Nicole:
Nicole upustila poslední krabici naplněnou oblečením na zem a šla si protáhnout svá záda. Zvedat, nosit, přenášet různé krabice není zrovna moc relaxační, ale stálo to za to. Chce se osamostatnit a mít svůj vlastní malí domeček. Nicole byla jednou z těch nezávislých dívek, které se o sebe dokážou postarat už v deseti letech. Proto se s její matkou dohodla, že až jí bude osmnáct, odstěhuje se. Před třemi týdny se tak stalo a od té doby zařizovala spolu se svou matkou zbytek domu. Její dům leží kousek od města Pittsburg a má nepříjemné sousedy, ale nic jí nezkazí pocit té volnosti.

Ich-forma, Nicole:
,,Jsi si jistá Nicol? Opravdu tu chceš žít?" zeptala se moje matka už po několikáté.
,,Ano jsem si jistá! Budu ti volat každou noc, pokud tě to tak hodně trápí. Konec konců, už je to tu zařízené. Jen musím vybalit pár věcí." věnovala jsem jí úsměv, který mi poté oplatila. Nemusela bych jí volat, když žije i s mým otcem v Pittsburgu, ale kvůli práci pojedou až na Floridu. Což je taky něco málo pro mě. Naučím se žít na vlastní pěst, budu mít svůj klid až půjdu na vysokou. Vysoká je můj sen už od té doby, co jsem se dozvěděla, že něco takového existuje.
,,Jsem ráda, že jsi má dcera. Přespíš tu už dnes?" zeptala se a během těchto slov mě pohladila ve vlasech. Jen jsem přikývla, protože jsem tu opravdu chtěla spát. Mamka mi ještě pomohla vybalit poslední krabice a snažila se dávat věci na místa, která jsem určila. Vyplnily jsme police a skříně. Prostě vše, co se dalo.
S posledním polibkem na tvář vklouzla mamka do auta a rozjela se. Sledovala jsem světla auta dokud nezmizela v zatáčce. Byla už tma a únava na mě šla poznat. Proto jsem se vrátila do svého nového domu a zamkla. Prošla jsem si ještě jednou čtyři místnosti s úsměvem na tváři. Já sama jsem podepsala papíry, sama jsem koupila barvy a sama jsem koupila toaletní papír, který byl jen pro mě. Ten pocit byl úžasný bez ohledu na to, jak divně to znělo.

Er-forma, Nicole:
Dům neměl zajištěnou poštovní schránku ani poštu. V tomto malém městečku skoro až vesničce, bylo jen pár obyvatel a proto si museli místní chodit pro poštu do Pittsburgu. To bylo na celé té věci asi nejhorší, ale je ochotná uject na kole pár kilometrů a poté se vracet do svého domu. Když Nicole přestala obdivovat čtyři místnosti, tak rychle zaběhla do postele. Usla rychle v naději, že zítra půjde do města pro svojí první poštu stejně jako všichni dospělý.

Když Niall odešel od Dr.Surrean, Er-forma:
Niall šel ulicemi Londýna a hledal nejbližší poštu. Chůze pro něj byla uklidňujíci. Zaposlouchal se do troubení všelijakých vozidel a občas vnímal i krátké rozhovory lidí, kteří okolo něj prošli. Přesto se cítil hloupě. On, samotný Niall Horan, který nemá ještě auto, jde po Londýně v ruce svírá dopis, který napsal vymyšlené osobě na neznámou adresu. Uklidňovalo ho to, že si ho lidé nevšímají, jakoby byl duch. Možná to dělalo to, že měl sluneční brýle, kšiltovku a kapucu. Snad jen opravdoví fanoušci by ho poznali.

,,Ach můj bože, ty jsi Niall Horan!" Niall se lépe podíval na dívku dospívajícího věku. Nebyla v jeho letech, vypadala na čtrnáct. Měla černé vlasy a její tvář měla silný make-up. Niall jen kývl. Začínal trochu litovat toho, že nechtěl aby s ním šel bodygárd.
Na jeho kývnutí dívka hlasitě pískla. ,,Můžu se s tebou vyfotit? Podepíšeš se mi na telefon..počkej..ne, na mojí ruku?"
Niall vzhlédl k nebi a modlil se o milost pro jeho duši a pokoj od této dívky, která je jím očividně posedlá. Niall prostě stál naproti té dívce a neodpovídal. Místo toho aby ještě prosila se slzami v očích o jeho podpis, fotku nebo dotyk, tak se dala s těmito slovy naodchod: ,,Nebo raději ne, že? Jsi vyčerpaný, viď Nialle? Chápu, nechám tě být."
Tyto slova ho hřála u srdce. Jeho srdce se smálo, ale jeho obličej zůstal nehybným. 'To je snad první fanoušek, který nemyslí jen na svoje blaho.' pomyslel si. Pak si uvědomil, jak nevychovaně se choval ke své fanynce. Šel proto rychlou chůzí za ní.
,,Počkej." zašeptal, když stál těsně za ní. Silně jí objal a šeptal jen jí do ucha: ,,Děkuji zlato..jsi úžasná." dívka ho také objala, ale neodpovídala. Nezmohla se na slovo. Tohle pro ní bylo mnohem cenější než nějaký kus papíru s podpisem nebo fotka. Po několika vteřinách se Niall odtáhl a věnoval jí ještě poslední úsměv.Beze slova se rozešli každý na jinou stranu.
***
Niall došel k poště a naposledy se podíval na jeho dopis. Jméno bylo prázdné jen adresa do Ameriky byla vyplněna. Přemýšlel jak rychle se dopis asi dostane do států. Zavrtěl hlavou a dopis vsunul do boxu u pošty. Dal si ruce do kapes a šel. Nevěděl co má dělat a tak se vydal do hotelu v kterém je ubytovaný. V tuto dobu, když prožívá špatné časy nechce být na obtíž nikomu jinému a kluci z kapeli se rozjeli za svými přáteli a rodinou, tak se nastěhoval do hotelu.

Další den Nicole, Er-forma:
Nicole se probudila časně ráno s pocitem štěstí a svobody. Bylo něco málo před devátou hodinou, tak se Nicole vyhrabala z postele a udělala si malou snídani ještě předtím než pojede do města.

Cesta do města jí bavila. Jela na kole a na zádech měla baťůžek. Užívala si té pozornosti, když se na ní lidé dívali, protože ještě nevěděli kdo to je. Vzduch byl svěží, listy zelené a obloha byla modrá. Dobře, listy jsou vždy zelené a nebe vždy modré, ale všechno se pro ni zdálo tak živější v tento den. Během pěti minut byla na místě: 'Příliš rychle, jsem dobrá!' pomyslela si sebejistě. První zastávkou je pro ní pošta, aby se podívala jestli jí někdo nenapsal a poté musí zajít do obchodu s potravinami.

,,Dobrý den, máte mou poštu? Jsem Nicole Hurd." zeptala se Nicole.
Dáma za okénkem se na ní usmála a přikývla. Sklonila se pod stůl a když našla obálku pro Nicole, tak se zvedla. Nicole čekala více dopisů. ''Přátelé, dalecí příbuzní nebo třeba jen účty, ale jen jeden dopis?!' pomyslela si. Laskavě se usmála a popadla obálku. Podívala se na obálku a poštovní známka říkala, že dopis přišel ze zámoří. Také jí bylo divné, že odesílatel napsal jen její adresu a zapoměl na jméno. Pokrčila rameny, poděkovala té paní a odešla z pošty.
Hned jak stála u svého kola, tak dopis otevřela: 'Drahá/Drahý...'

---------------------------------
:'DDDDDD já vím.

1. Co by jste dělali, když by jste potkali Nialla?
2. Chcete se po střední odstěhovat od rodiny?
3. Stále mám pokračovat? :D (v tomto nudném příběhu)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hanina Hanina | 1. října 2012 v 17:29 | Reagovat

1. Brečela :D
2. Už mám zbaleno a čekám na vhodnou dobu :D :D
3. Něco jsem ti řekla,néé?! :D A jako, co ten konec? :O :D

2 nicole. nicole. | Web | 1. října 2012 v 17:48 | Reagovat

uh.. ještě teď to rozdejchávám ! Já tě miluju víš o tom ?:D Jo jinak jsi velmi vystihla moji maminku :D Musím si to přečíst ještě jednou :D

1)asdfghjkl.. šťouchla bych do něj jestli žije :D
2)Jo, jo, jo !:D Pryč z tohohle zapadákova :D
3)Nudném ? Džoný ! Třepu se na každý díl :D

3 mrs.FIX mrs.FIX | Web | 1. října 2012 v 18:19 | Reagovat

1) tak to nwm .... asi bych se nezmohla na slovo :)
2) YES! :D čím dřív, tím líp ... neuvěřitelně se těším na vlastní byteček ♥_♥
3) jasně ;)

Ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost, že přidáš Troule :D Nějak jsem se do toho příběhu zaláskovala :D

4 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 1. října 2012 v 19:49 | Reagovat

1. Ja neviem... asi niečo úplne šialené :D
2. Čo ja viem... mám navarené, opraté, niekedy aj upratané, nemusím platiť účty... zas tak to neponáhľa :D
3. Neviem, či máš pokračovať v nudnom príbehu, ale v TOMTO príbehu určite pokračuj :D

5 Síma* Síma* | Web | 1. října 2012 v 20:52 | Reagovat

1. Ztratila hlas a omdlela:D a určitě by ze mě vypadla nějaká blbost:D
2. Chm..asi ne, mě je doma zatím dobře:D
3. No to si piš, že chci aby si v tomto příběhu pokračovala!:D

6 Isa Isa | Web | 1. října 2012 v 21:51 | Reagovat

1. Myslím, že bych nejdřív totálně šílela, ale jestli bych v té euforii viděla, že je mu špatně nebo je unavený, tak bych to asi taky nechala, ale litovala bych té promarněné šance. :D
2. Chtěla bych bydlet sama, ale nevím, jestli hned po střední. :D
3. No jasný. :)

Pěkný díl. :) Už se to konečně trochu rozjíždí. :D Jsem zvědavá, co bude v tom dopise. :D

7 Christ Christ | 2. října 2012 v 16:48 | Reagovat

1. Mno, je to trochu složitější. Asi bych byla hodně v šoku tak bych se omluvila, že zachvilku příjdu a šla bych se někam vykřičet. :D Potom bych se k němu vrátila a začala si s ním povídat. :D :)
2. Ano! :D Prostě odjedu do Londýna a pá pá! :D
3. Jestli je tohle nudný tak já jsem papež. :D Pěkně pokračuj. ;)

8 Michell Michell | 3. října 2012 v 16:45 | Reagovat

1.Jou.. tak to nevím :'D oněmněla bych, čumlěla bych na něj jak na blázná :'D
2. Že váhááš :D Nejradši ybch zbalila kufry už teď :'D
3. ještě jenou napíšeš to slovo nudném a si mrtváá :DD Musííš polračovat O:)

9 Alča Alča | 6. října 2012 v 18:18 | Reagovat

1. Těžká otázka...newím snad bych ho oslovila...a kdyby na tom byl stejně jako tady, taky bych ho nechtěla otravovat...samozřejně by mě mrzelo, že by se semnou nevyfotil nebo se mi nepodepsal...ale jstou to taky lidi který mají taky své trápení, prostě nejsou roboti :)
2. No kdo by nechtěl začít žít svůj sen někde kde sti to vysnil(stát, město...) asi každej by chtěl...ale jenom malá hrstka z nás na to má..takže je jasný že říkám že se těším až se odstěhuji ale není to tak jednoduchý :)
3. Stále máš pokračovat v TOMHLE NAPROSTO ÚŽASNÉM PŘÍBĚHU!!!! Mě strašně napínáš už u minulého dílu jsem chtěla vědět co je v tom dopise a NIC! Nemůžeš nás tolik napínat :DDD...víš kolik takových dopisů ještě napíše než se potom nějakou náhodou potkají??? a ty nám nedopřeješ ani ten první dopis??? Prosím já chci vědět co tam je :D

10 Ter. Ter. | Web | 12. října 2012 v 11:18 | Reagovat

Chvilkama jsem se zasekávala u těch 'nadpisů' - er-forma..:D Ale na to si zvyknu!;D Rozhodně mi to zvykání půjde líp, než na to tvoje ukončování v nejlepším. Dem, už zase?!:D
1.Eh.. Tak to nevim..:D Občas mám takový ty úžasný sny, kdy se zapojim do plynulýho rozhovoru a ták..:D Ale kdyby na to došlo, jenom bych stála na místě s pusou dokořán, úplně němá..:'D Myslim, že by se dal na útěk..:D
2.Nejspíš..:D S kamarádkou jsme se daly do představ, že se dáme na vejšku v Anglii..:D Ale tak.. vejška je ještě daleko, když vezmu v úvahu to, že jsem se zatim ani nedostala na střední:D
3.Dem, Dem, Dem.. Naše zlatá Dem. Kdy už se konečně poučíš?:D
Aww.. Skvělej díl!:33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama