Now&Here | Wedding | 1/2

23. října 2012 v 21:03 | Dem. |  |Now&Here.|
Ach bože, sliby chyby, že? Jsem děsná, hrozná, blbá, .. jakkoliv mě pojmenujete - nebudu Vám to brát. :D Tuhle povídku jsem napsala asi před 14ti dnama? Plus mínut, nevím. Chtěla jsem jí ještě trochu upravit, ale nevyšlo mi to. Pravopisné chyby omluvte, jsem unavená a nemám sílu to po sobě číst. :D Pokud to budete číst, budu ráda, když mi pomůžete s koncem celé povídky. ;) Já s tím měla pár jiných plánů, ale sešlo z nich. :) Hope you like it! :)
Nastal onen den, 3.3.2013. Přesně před rokem jsem učinil největší blbost svého života. Tehdy jsem to samozřejmě nevěděl, bral jsem to jako štěstí mého života. Potkat někoho jako je Eleanor se nestává zrovna často. Je milá, hodná, umí mě rozesmát, je krásná, ale měl jsem si ještě 28 dní počkat. 31.3.2012 jsem poznal někoho, kdo mi změnil život. Někoho, koho stále miluji, i když bych neměl.


,,Louisi?" otázal se šeptavě Harry poté, co zaklepal.
,,Pojď dál." řekl jsem a s těmito slovy jsem vstal z postele.
,,Koukám, že je ti úplně jedno, co je dnes za den. Už bude devět hodin a milost pán teprve vylejzá z postele." měl otřepané poznámky. Zasmál se svému vlastnímu vtípku.
Když jsem reagoval jen pokrčením ramenem, přestal se smát a díval se na mě tím pohledem, který všichni znáte. Okamžitě, když cítíte, že vašemu kamarádovi něco je, máte takový ten výraz a v duchu si říkáte: 'Co se stalo?'
,,Louisi!" okřikl mě. Kamarádsky, trochu rozlobeně, ale okřikl.
,,Nech mě!" sykl jsem na něj a otočil jsem se k němu zády. Zabouchl dveře a v okně jsem viděl, že se ke mě přibližuje.
Dal mi ruku kolem ramene a začal mě hladit: ,,Miluješ jí?" zeptal se se strachem v hlase.
,,Kterou myslíš?" zeptal jsem se na zpět a sklopil jsem pohled.
,,Louisi!" dal ze mě ruku. Zase křičel.
,,Neřvi na mě, jasný!?" okřikl jsem ho prozměnu zase já.
,,Ještě včera jsem se tě ptal jestli jsi rozhodnutý to udělat, řekl si že jo. Nóó..teď vypadáš jako hromádka neštěstí."
,,Nechci se s tebou hádat. Běž, musím se připravit." hlavou jsem kývl ke dveřím. Má slova přijal a šel ke dveřím. Sledoval jsem ho.
,,Ty nemiluješ Eleanor." zašeptal, otevřel dveře a odešel.
Podíval jsem se na hodiny. Opravdu bylo skoro devět hodin. Rychle jsem zaběhl do koupelny, kde jsem se osprchoval. Pozdravil jsem se s hygienou a čekal než odbyje desátá hodina a v mém pokoji se objeví Lou se svým náčiním a bude mě upravovat.
***
,,Musím pohnout! V půl 11 mám být u Eleanor." řekla, když jsem se posadil na židli a ona otevřela svůj kufr. Dobrých pět minut bylo ticho. Slyšel jsem ze zahrady nějaké hlasy. Převážně Nialla a Zayna jak se hádaj. Svoje mladší sestřičky a matku Eleanor.
,,Ty...Louisi." řekla.
,,Hmm?"
,,Nemyslíš, že je to stejně moc unáhlené. Jste mladí. Tobě je dvacetjedna a budeš se ženit." pronesla. Protočil jsem oči. V hlavě mi běhaly vzpomínky na dlouhovlasou tmavovlásku texaského původu s roztomilým smíchem. Nikoli vzpomínky na Eleanor.
,,Miluju jí." řekl jsem. Nikdy mi nedělalo problém tyhle slova vyslovit, i když jsem lahl. Mě vlastně na Eleanor záleží, mám jí rád, ale nejraději bych teď utekl někam na Mars.
,,Já vím. Aspoň, že se podařilo všechno utajit." hrála si s mými vlasy. Otáčela se kolem mě a pozorovala jestli je vše perfektní.
,,Nechci aby o tom věděli média a fanoušci. Nedali by nám pok-co děláš?" zakřičel jsem. Její lak na vlasy se dostal do mých očí.
,,Ty toho naděláš!" začala se smát. Přidal jsem se k ní. Co jiného jsem měl taky dělat.
***
Když odešla zůstal jsem ještě ve svém pokoji. Oblékl jsem se do tmavě švestkového obleku, který byl skoro až černý. K tomu Eleanor vybrala červenou kravatu. Nesnášel jsem tu kravatu. Chtěla mít všechno sladěné a tak mi nezbylo nic jiného než si jí vzít. Ona bude mít červenou mašli. Děsný.
***
,,Louisi." vyjekla Eleanořina matka. Otočil jsem se abych jí přivítal. Objali jsme se. Šel jsem se přivítat i s ostatními hosty. Moc jich nebylo. Šlo o malou svatbu v rodiném kruhu a pár přáteli.

,,Selena je tady." přišel mi oznámit Niall. Zrovna jsem si povídal se svojí mamkou.
,,Nevěděla jsem, že je taky pozvaná." řekla a podívala se na mě. Ona o ničem nevěděla. Jen kluci z kapeli a tím to haslo.
,,Jo je pozvaná.." řekl jsem nahlas a díval jsem se na svojí mamku. Poté jsem se naklonil k Niallovi a zašeptal jsem mu do ucha: ,,...ale netušil jsem, že opravdu přijde." oddálil jsem se od něj a nahodil jsem falešný úsměv.
,,Kde vlastně je? Chci jí přivítat." pokrčil jsem ramenem a díval jsem se na Nialla.
,,Nevim..." zamyslel se. Vždy když se zamyslí má nehorázně směšný výraz ,,..naposledy jsem jí viděl venku a kontrolovala si místo k sezení."
,,Jdu jí najít." podíval jsem se omluvně na mamku, která se na mě podezdřele dívala.
,,Louisi. Naslovíčko." řekla a ukázala do kuchyně. Protočil jsem oči a šel jsem. Ona šla ze mnou a hned zavřela dveře.
,,Myslela jsem, že mezi váma už je konec. Že jste si to nějak vyjasnili. Víš jak by to El ublížilo?" vyčítavě se na mě podívala. Šeptavě křičela a já jen vyvalil oči.
,,Nevím o čem to mluvíš." zasmál jsem se.
,,Seleno, už jen dva dny a poletím do Los Angeles..jo Eleanor si myslí, že budu u svý rodiny...tak třeba tohle?" přimouřila oči. Znovu jsem vyvalil oči.
,,Nemůžu uvěřit, že jsi mě špěhovala!" snažil jsem se obrátit laťku.
,,Nešpěhovala! Když se procházíš po baráku a řveš do toho telefonu, tak že to slyšeli i sousedi!"
,,Proč si něco neřekla dřív?" zeptal jsem se.
,,Protože v poslední době všechny tvoje plány seděly a tak jsem si myslela, že už se nescházíte."
,,Taky že už ne. Ukončila to." můj hlas utichl a sklopil jsem pohled k zemi. Mamka ke mě přišla a objala mě. Silně jsem jí objal na zpět a v tom někdo otevřel dveře.
,,Selena sedí na houpačce a povídá si s Daisy a Pheobe." řekl Niall. Odtrhl jsem se od mamky a už jsem šel. Zastavil jsem se ve dveří a otočil jsem se.
,,Běž." řekla a usmála se.
,,Nemůžu." hlesl jsem na hlase.
,,Můžeš. Běž a popovídejte si..." přišla ke mě blíž a upravila mi kravatu: ,,..třeba ještě změníš své rozhodnutí." poslala mi hlasitou vzdušnou pusu a mrkla na mě.

Vydal jsem se tady ven, na zahradu. Nezajímalo mě, jak vypadá svatební oltář, jak jsou uspořádané židle, jaké květiny zdobí oltář a všechny možný blbosti. Když jsem jí uviděl, jak se lehce houpe a společně s dvojčaty se směje, musel jsem se usmát taky. Eleanor nikdy nedokázala mé nevlastní sestry rozesmát. Vlastně s nima ani nikdy nechtěla být a to ani v mé přítomnosti.
,,Louisi, kde jsou prstýnky?" přilítl ke mě uřícený Liam a za ním už Harry.
,,Harry je někam dal a neví kam." řekl Liam a hodil po Harrym surový pohled.
,,To není pravda!" bránil se Harry. Zatímco se oni hádali, tak jsem mezi jejich hlavami sledoval Selenu.
,,Louisi, posloucháš nás vůbec?!" před obličejem mi přeletěla Liamova ruka.
,,Jo-jo." řekl jsem.
,,Říkam ti, že jsem je dal na botník a teď tam nejsou!" prohlásil Harry.
,,Harry..a Liame! Můžete se jít hádat někam jinam. Díky." rukama jsem je od sebe odstrčil a prošel mezi nimi.
,,Páni! Jeho ani nezajímá, že jsi ztratil prstýnky." slyšel jsem ještě Liama.
,,Héj! Nech už toho! Neztratil! A to jí nevidíš?" v tom jsem se otočil. Harry se usmál jako sluníčko a Liam na mě udělal duck face. Zavrtěl jsem hlavou a otočil jsem se, že půjdu k ní. Ona už tam ale nebyla. Místo toho ke mě běžely dvojčata a smály se.

,,Sluší ti to, i když ta červená.." začala Daisy.
,,Ta je moc." dodala Pheobe.
,,Povídejte mi o tom." věnoval jsem jim úsměv a rozhlédl jsem se po zahradě.
,,Víš o tom, že Selena je tady? Nemůžu tomu uvěřit, miluju jí!" začala pištět Pheobe.
,,Néé! Já jí miluju víc!" křikla Daisy. Podíval jsem se na ně. Obě měly ruce v bok.
,,Jenže já jí mám ráda už takovou dobu a ty až ode dneška!" vyplázla Pheobe jazyk na Daisy.
,,Ale na mě se víc smála a víc si se mnou povídala!" řekla Daisy na oplátku a dala si i druhou ruku do boku. Pheobe na ní vyplázla znovu jazyk. Sledoval jsem je, jak se hádají. Bylo to směšné. Kéž by se takle někdy hádaly o Eleanor.
,,Škoda, že se jí udělalo špatně a musela odjed." zesmutněla Pheobe.
,,Co?" vyjekl jsem. Obě se na mě konečně podívaly.
,,Jo, no..prý je alergická na růže a tady jich je hodně. Udělalo se jí špatně a řekla, že odjede. Už odešla." řekla Pheobe. Daisy vše odkývala.
,,Alergická na růže?" řekl jsem nevěřícně.
,,Že jo? Taky ti to přijde divný? Nikdy jsem nikde nečetla, že by byla alergická na růže." zapřemýšlela se Pheobe.
,,Jo, to já taky ne! Omluvte mě dívky." mrkl jsem na ně. Otočil jsem se a začal jsem utíkat k zadnímu východu, kde byla zaparkovaná auta hostů. To aby to nevzbuzovalo pozornost lidí, kteří o ničem nevědí.

Rozhlédl jsem se po parkovišti. Viděl jsem Zaynovo auta, auto Eleanořiny matky a plno dalších aut. Hledal jsem černé velké auto s černými okny a zadní espézetkou 'GOMEZ'. Obcházel jsem všechny velká auta a díval se na zadní espézetky. Připadal jsem si jako lupič.

,,Hledáš něco?" lekl jsem se, ale vzápětí se mi ulevilo. Otočil jsem se a prohlédl jsem si její krémové boty na podpatku, kotníky, lítka, kolena, stehna, kde začínala spodní část jejích krémových šatů. Pokračoval jsem v stoupání a prohlédl jsem si boky, které jsem rád hladil, když jsme vedle sebe usínali, její ploché bříško, které bylo obepnuté šatami, ňadra nad kterými končili šaty bez ramýnek. Krk a konečně její tvář. Na obličeji se mi vykouzlil hřejivý úsměv.
,,Od kdy jsi alergická na růže?" zeptal jsem se a během toho jsem se narovnal.
Ona se omluvně usmála a pokrčila remenem: ,,Neřeš to, dobře." znovu se usmála. Popošel jsem k ní blíž a znovu jsem si jí prohlédl, olízl jsem si rty a ona mě během tohovšeho sledovala.
,,Dvojčata jsou roztomilá." začala. Evidentně nevěděla o čem mluvit.
,,Jo to ony jsou. Hlavně když se hádaj o tom, kterou máš nejraději." zasmáli jsme se oba najednou.
,,Mohl jsi jim aspoň říct, že jsem pozvaná. Šílely, hlavně Pheobe." mávla nad tím rukou. Byla roztomilá.
,,Která je Pheobe?" zeptal jsem se. Takový test.
,,Ta s tou nepatrnou pihou na bradě, proč?" zeptala se nervózně.
,,Eleanor.."
,,Dost!" umlčela mě.
,,Ona je nerozezná." dodal jsem. Stáli jsme tam mlčky. Ona se nervózně rozhlížela všude okolo a měla nestabilní stavení těla.

,,Půjdu." řekla a začala ve svém psaníčku hledat klíče. Myslím, nenechal jsem jí to učinit.
Okamžitě jsem k ní doslova přiskočil, chytl jí v pase a silou jsem si jí přitáhl k sobě, abych jí mohl políbit. Neváhal jsem ani na vteřinu a přilepil jsem se na její rty. Tak měkké a jemné. Vášnivé a dravé polibky mi začala ihned oplácet. Upustila svoje psaníčko na zem a jednou rukou mi vjela do vlasů, druhou položila za krk. Já jsem jí během toho chytl i druhou rukou kolem pasu a přítahl jsem si jí k sobě tělo na tělo. Do polibků se pousmála a tím se naše polibky změnily v ty pomalé a fázované.
,,Nejde--to!" šeptala mezi polibky.
,,Chyběla--si--mi." ona se ode mě odtáhla a praštila mě do hrudi. Pak se začala úsmívat. Úsměv jsem jí oplatil, sehl jsem se pro její psaníčko a dal jsem jí ho do ruky. Znovu jsem se usmál. Pak už jsem jí jen chytl pod zadečkem a vyhoupl jsem si jí. Omotala své nohy kolem mého těla a ruce omotala kolem mého krku. Začali jsme se na sebe znovu usmívat.
Podíval jsem se jestli tu někdo není. Začala se rozhlížet také a nechápavě se na mě pořád usmívala. Přemýšlel jsem, kam se s ní zašít a havně, tak aby nás nikdo neviděl. Pořádně jsem jí chytl, aby mi nespadla a šel jsem k jejímu autu.
,,V autě?" zašeptala a začala se smát.
,,Tam jsme to ještě nedělali." mrkl jsem.
Když jsme byli u jejího auta, tak jsem jí opatrně sundal. Ona našla klíče a odemkla autu. Otevřel jsem zadní dveře a nasoukal jí do auta. Během toho jsme se smáli jako nikdy jindy. Snad jen v letadle jsme se takle smáli. Vlastně to taky ne, vzbuzovali by jsme při tom moc velkou pozornost.
,,Zamkni!" řekla nežným ale rázným hlasem. Přesunul jsem svojí horní polovinu těla do přední části auta a zamkl. S úsměvem jsem se vracel k jejím rtům a políbil jí.
,,Je něco po půl jedenáctý.."
,,Nezájem." přerušil jsem jí. Svojí rukou jsem na jejích zádech nahmatal rozepínání. Během toho, co jsem jí rozepínal šaty, tak ona zabořila svojí hlavu do mého krku a začala mě kousak na krční tepně. Miluji to. Trošku jsem se od ní poodtáhl, abych mohl sledovat jak se odhaluje její tělo během toho, co z ní budu šaty sundavat. Použil jsem obě ruce, abych z ní šaty sundal. Vzala mou bradu za své prsty a já jsem se jí podíval do očí. Políbila mě.
Začal jsem konečně sundavat ty šaty. Svýma rukama jsem si užíval její ženské křivky na které jsem už měsíc nešahal. Šaty byly dole, i když to šlo špatně, málo prostoru. Roztáhla své nohy a omotala je kolem mého pasu. Poté mi začala sundavat kravatu, kterou někam odhodila stejně tak jako mé sako. Společně jsem servali mojí košili a v tom se Sel zastavila.
,,Co?" zeptal jsem se.
,,Ty tvoje svaly." trochu se začervenala a zkousla si ret.
***
,,Nechci si jí vzít." řekl jsem a prolomil tak ticho, které nastalo po našem sexu. Ležel jsem na zádech natažený přes sedačky a ona ležela břichem položená ne mě. Zvedla svou hlavu, protože jí měla položenou na mé hrudi.
,,Né, Louisi! Ty chceš." řekla a dala mi pusu kousek nad mojí pravou bradavku.
,,Víš, že nechci." začal jsem jí hladit na zádech.
,,Vím, že chceš. Miluješ jí, musíš si to přiznat." mluvila ke mě, ale měla položenou hlavu na mé hrudi.
,,Miluju tebe." zašeptal jsem a ona si povzdechla.
,,To jsou moc silná slova Louí, neříkej je, prosím." zašeptala.
,,A vždycky budu!" řekl jsem.
,,Louisi!" vykřikla a zvedla svou hlavu.
,,Musíš si jí vzít. Ona tě miluje. Kéž by jsme se nikdy nepotkali." nemohl jsem uvěřit že to řekla. Dívala se mi do očí a řekla to tak naférovku. Bolelo to a tak jsem se nezmohl ani na slovo.
,,Miluju tě." prolomila vteřinové ticho a políbila mě.
,,Já vím." mrkl jsem na ní, když se ode mě zase odtrha.
,,Ale ty mě ne." nachvíli zavřela oči a nepartně si zkousla ret.
,,Říkám, že tě miluju!" zdůraznil jsem své city.
,,Ale není to tak. Tohle všechno se nemělo stát. Nikdy!" pohladila mě ve vlasech a poté sleja svou rukou na moují hruď.
,,Nelituji toho, co se stalo!" řekl jsem.
Nastalo zase trapné ticho. ,,Sel?" zašeptal jsem tázavě.
,,Ano?" odvětila ve stejném smyslu.
,,Můžu něco..ehm..říct?" povytáhl jsem obočí. Ona ho prozměnu svrštila a kývla.
,,Miluju Selenu Marii Gomez!" zakřičel jsem na celé autu.
,,Pšššt!" sykla rozlobeně. Naklonil jsem se, abych jí políbil. V tom náhle někdo zaklepal na okénko. Oba jsme na sebe zírali. Selena už se ode mě odtáhla a začala se oblékat.
,,Když bys nekřičel!" zašeptala naštvaně. Já jsem hledal své oblečení.
,,Přesně, když by nekřičel." řekl hlas vedle auta. Ulevilo se mi.
,,Harry, co je?" zeptal jsem se.
,,Je půl dvanácté!" řekl a bouchl silou do okénka.
***
Když jsme vystoupili z auta, tak už tam Harry nebyl. Sel si ještě stáhla šaty více k stehnům a upravila se. Chytl jsem jí za ruku a přitáhl jsem si jí k sobě. Políbil jsem jí a nestačila mi polibek ani oplatit, protože jsem se odtáhl.
,,Nevezmu si jí, pokud mi teď a tady slíbíš, že si vezmeš ty mě." chytl jsem jí za tváře a opřel jsem své čelo o to její. Sklopila svůj pohled k zemi. Pustil jsem jí a udělal jsem krok do zadu.
,,Pamatuj si, že tě miluju!" řekl jsem už se slzami v očích. Ona ode mě odvrátila pohled a dívala se do země.
***
Došel jsem na zahradu, kde už seděli lidé na svých místech. Přiběhl ke mě Liam s Harrym.
,,Uprav si kravatu!" řekl Liama a ukázal na kravatu.
,,Dík."
,,Zapni si poklopec!" řekl Harry.
,,Idiote!" řekl jsem, když jsem zjistil že je zapnutý. Oba už byli smíchy na zemi.
,,Louisi, nebudu se ptát kde jsi byl, protože je mi to úplně jasné." přišla ke mě mamka. Kluci vyklidili pole.
,,Seš si jistý?" zeptala se a doslova si "vydupala" oční kontakt.
,,Ne, ale Selena je." řekl jsem trochu sklamaně.
,,Copak ty to nevidíš? Ona ti jen nechce dát rozkaz, aby sis jí nevzal. Musíš se rozhodnout sám!" vřela se na mě usmála a začala si hrát s mojí kravatou.
,,Jsem totální smolař." zašeptal jsem.
,,Nejsi! Máš si vzít dívku, kterou máš rád, ale ta která tě miluje, ti jen nechává aby sis vybral vlastní cestu." mlčel jsem. Pozroval jsem její prsty, jak mi přerovnávají kravatu. Když přestala podívala se na mě.
,,Řekla ti aspoň jednou, že tě miluje?" zeptala se.
Přikývl jsem. ,,Eleanor ti to řekla nejméně tisíckrát, že?"
,,Jo, co to má být?" zeptal jsem se prozměnu já.
,,Co tě víc hřálo u srdce?" mrkla na mě a nahodila úsměv.
,,Mami."
,,Louisi, jen se snažím té Seleně pomoct. Cožpak nevidíš, že tě opravdu chce. Jen jí na tobě až tak moc záleží a záleží jí na tvém štěstí, že tě nechá raději jít. Rozhodni se sám." poté odešla. Oddávající zrovna došel pod oltář. Prohlédl jsem si všechny ty tváře. Niall na mě mával, tak jsem mu zamával také. Selena okolo mě prolítla rychlostí světla a sedla si na svojí židli. Nepodívala se na mě. Vůbec.
***
Stál jsem pod oltářem a na mé pravici Harry, který mi jde za svědka. Všichni už jen čekali se zpožděním na nevěstu. Když vyšla Eleanor se svým otcem nějak jsem jí nevěnoval pozornost. Nebyl jsem jediný. Všichni přítomní se otočili, aby si Eleanor prohlédli. Jen Selena se dívala na mě a já na ni.
Když už vedle mě stála Eleanor, usmál jsem se. Měla bílé dlouhé šaty s červenou mašlí v pase. Vlasy měla do nějakédo drdolu nebo já nevím a sem tam nějaké květiny. Nemohl jsem se soustředit, když mezi hosty sedí Selena u které bych mohl rozpoznat detaily, i když by měla tepláky s vytahaným tričkem.
*Ten týpek, co oddává říká ty kecy co má :D*
,,Eleanor Calder, berete si zde přítomného Louise Williama Tomlinsona?"
,,Ano." řekla po krátké pauze a věnovala mi rozrušený úsměv.
,,A Vy, Louisi Williame Tomlinsone, berete si zde přítomnou Eleanor Calder?"

Ještě jsem stihl okem vklouznout do davu, kde jsem si našel ve třetí řadě Selenu. Seděla úplně narohu řady dál od svatební uličky. Usmála se a pokrčila jedním ramene. Těžko říct, jestli nucený úsměv nebo podporující mé rozhodnutí, ať už je jakékoliv.
Rozhodl jsem se...
----------------------------------
BLBOST, že jo? Bože, já vím! :D Nemůžu za to ;) Možná trochu, když už jsem to napsala. :D

Tímhle mi jen pomůžete s koncem povídky. Já už osobně jeden konec mám, ale budu ráda, když odpovíte na otázky. :)

1. Má si Louis vzít Eleanor a nebo jí před oltářem dát košem?
2. Mám v dalším díle udělat 'back in time', aby jste se více vžili do vztahu Louího a Sel?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nicole. nicole. | Web | 23. října 2012 v 22:11 | Reagovat

Miluju tvoje hlášky, Hawaii-girl ♥ :D
To je fantastické !:D Ještěže jsem sem zavítala :D Prej ten týpek co říká ty kecy  co má :D:D 'Eleanor měla sem tam nějaký květiny' :D:D Perfecto :')

1) To by bylo velmi kruté opustit jí u oltáře. Ale tak, když miluje Selenu... doufám, že nás nebudeš dlouho napínat !:D
2) Určitěě !:))

2 Hanina Hanina | 24. října 2012 v 20:09 | Reagovat

Ty tu situaci dokážeš odlehčit :D Líbilo se mi jak se Liam s Harrym dohadovali o těch prstýnkách :D A Louisův nezájem o Eleanor. :D
1. To by bylo trošku moc. Když by to udělal nějak hezky a nebo ať si jí vezme..
2. ..správně! Musíš napsat ještě tohle :)
Krásná povídka! :)

3 Christ Christ | 24. října 2012 v 20:50 | Reagovat

"*Ten týpek, co oddává říká ty kecy co má*" :'DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

1. Ten debílek ji měl dát košem před svatbou, teď to udělal tak blbě.. prostě nechci aby si ji vzal, takže ať ji dá košem u otláře, a bude. :D
2. Ano, skvělej nápad! :D

4 Isa Isa | Web | 25. října 2012 v 10:04 | Reagovat

To bylo kráááásný. :)
1. Souhlasím s Christ, měl jí dát košem před svatbou, ne takhle přede všema u oltáře. Ale když on a Selena. :DD To je tááák lákavý. :D
2. To by bylo skvělý. :)

To byla náhodou dokonalá povídka. Moc se mi líbila a těšim se na další díl. :)

5 Alča Alča | 25. října 2012 v 19:44 | Reagovat

1. Nechci aby si jí vzal...ale zase jí dát košem předevšema je víc než blbý, ale co má dělat když miluje Sel a ona jeho??? Prostě bude muset El ostrouhat, nedá se nic dělat :D
2. Jo bylo by to skvělý, ale nemusíš nám tam popisovat každý jejich sex, protože bych řekla, že jich nebylo po skromnu a skoro nic by jsme se nedozvěděli...takže back in time ale více o jejich vztahu a né o sexu ok? :D :D
Ty jo úplně jsi mě překvapila, že ji napsal povídku i o Sel. Vím že ji máš ráda, ale překvapilo mě to...a hodně příjemně. Nechceš jich mít o Sel více? Zjistila jsem totiž že povídky o ní+1D nebo JB by se mě hodně líbily. Sel je dokonalá a ještě když se k tomu přidá tvoje spisovatelská dovednost, nejde nic vytknout.
PS: Strašně se těším na druhou část! :) Ale zároveň nechci vidět Sel smutnou..prosím ať jsou šťastní oba, ať to stojí co to stojí. :)

6 Ter. Ter. | Web | 31. října 2012 v 12:17 | Reagovat

Hrozý?! Ani ho.. Bobek!:D je to neskutecně povedený:33 Takový chvilkama smutný, chvilkama příjemný.. Ách :')
1.Huh..To vůbec netušim.. Popravdě, je mi El trošičku líto..:'D ale zase.. Omg.. Prostě mě hrozně zajímá, jak to ukončíš..:D:)
2.Nope. Podle mě je to takhle víc než dostačující..;)

Nemůžu se dočkat na další část..:33 A už o sobě nikdy neříkej ty věci, co jsou nahoře vypsaný!!!;D

7 Ronnie Ronnie | Web | 21. listopadu 2012 v 18:43 | Reagovat

1. U oltáře? No, bylo by skvělé, kdyby byl se Sel:D
2. Jak chceš:D

Ale každopádně přidej prosím další dílek♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama