Letters | Old lady | 3 díl.

23. listopadu 2012 v 18:48 | Dem.
Takže dnes dopřidám tuhle povídku. :) Abych jí mohla dokončit. Pokud někdo čte i tyhle staré díly, tak neřešte to, že v tomhle díle je jednou přímá řeč ,,takle" a nebo "takle". :D Ten rozhovor s paní v letadle jsem musela napsat znovu, protože jsem ho neměla uložený a dřív jsem dělala jen "tyhle" uvozovky. :D Nebudu to všechno přepisovat, zas tak hodná nebudu. :D
Seděla jsem v letadle na svém přiděleném místě a rozhlížela jsem se. Modlila jsem se, aby si ke mě nikdo nesedl. Let trval jen necelé dvě hodiny a já byla připravená vyspat se, protože je to ranní let a hned jedem někam na tu chatu.


Mé modlidby nebyly vyslyšeny, ostatně jako nikdy dřív.Sedla si ke mě nějaká stará paní a pořád si povídala sama pro sebe. Letmo jsem po ní pokukovala a to samé i ona po mě. Po několika minutách mlčení jsem začala cítit nějaké bylinky.
,,Děvenko, proč letíš do Londýna?" zeptala se. Nedůvěřivě jsem po ní hodila okem 'Nějaká zvědavá nemyslíte!' chtělo vylítnou z mých úst, ale nemusím být hned nepříjemná.
,,Za kamarádama." špitla jsem a pokrčila ramenem. Dobře, kamarádi to zrovna nebyli, ale aspoň s Harrym jsem se někdy stýkala.
,,Hmm.." zahleděla se mi do očí. Šlo poznat, že mi nevěří. Až teď jsem si všimla, že na krku a na prstech je ověšená a třpití se jako Vánoční stromeček.
,,Cítíš to?" zeptala se a na tváři se jí objevil starý vrásčitý úsměv.
,,Ty Vaše bylinky? Hmm..jo." znovu jsem pokrčila ramenem a odvrátila od ní pohled.
,,Něco ti dám." řekla a začala šátrat ve své pytlové tašce. Už mě bolely oči, jak jsem pokukovala po jejích rukou. Nakonec vytáhla jakýsi pytlíček a zvedla ho mírně do vzduchu. Začala se usmívat.
,,Na.." podala mi ho. Nedůvěřivě jsem si ho od ní vzala. ,,Přičuchni si a nech si to." znovu se usmála a dívala se na mě. Aby se neřeklo, tak jsem si k tomu pytlíčku přičuchla. Nevím proč, ale nešlo se od něj odtáhnout. Cítila jsem skořici, kterou překrývala vůně ibišku. Musela tam být i vanilka a žlutá růže.
Ani jsem nepoděkovala a opřela se o své sedadlo. Když jsem dofetovala svojí dávku bylinek, pytlíček jsem si položila do klína. Usínala jsem a jediné, co jsem vnímala byla všechna ta vůně.
***
Na letišti jsem si "odchytla" svůj kufr, vytáhla jsem držadlo na mojí výšku a táhla jsem ho přes letiště ven.Okamžitě mi do očí byla ranní duha a ještě ve vzduchu se nesla ta milovaná vůně po dešti.
"Lolo?" trochu nervózně, ale zároveň troufale mě oslovil nějaký hlas.Okamžitě jsem ten hlas poznala.Ten irský přízvuk, který mě štval už na střední stojí za mnou.Otočila jsem se a pousmála jsem se.Neměla jsem toho kluka zrovna v lásce, ale mohlo mi dojít, že i on bude patřit mezi ty Harryho kamarády, kteří pojedou snámi.Nicméně, jak jede Niall je na stoprocent jistné, že pojede i Louis, Zayn a Liam.Pět největších dě*kařů na mé bývalé škole, co víc si přát?
"Jsi při vědomí?" sarkasticky poznamenal Niall a začal se sápat mo mém kufru.Nechala jsem ho.
"Jo jsem." odpověděla jsem možná až trochu naštvaně nebo uraženě.Neměla jsem ale důvod být na něj zlá.
"Opravdu chceš jed na tu chatu?" těmito slovy trochu nervózně uchopil můj kufr a podíval se na mě překvapeným pohledem.Jakoby mi naznačoval ať sednu do letadla a letím zpět.
Jen jsem přikývla a stála na místě.
"Tak pojď. Ostatní čekají v autě." vydal se i s mým kufrem za sebou po chodníku a já ho jen tiše následovala.Opravdu za malinkou chvilku jsme dorazili k autu.Všimla jsem si, že Zayn vykukuje z okýnka.Věnoval mi úsměv, což jsem nepochopila, mávnul na mě a okamžitě otočil hlavu zpět do auta a jakoby někomu něco říkal.
"Vy o mojí přízeň zrovna nestojíte, co?" pronesla jsem už jen pár kroků od auta.Niall se otočil a zastavil se v chůzi: "To není pravda! Harry chce aby jsi se to dozvěděla a nikomu z nás nevadí, že s náma jedeš." věnoval mi úsměv a znovu se vydal kupředu.Vůbec jsem mu nevěřila.Vlastně jsem mu nevěřila ani nos mezi očima.Nicméně z jeho tónu v hlase a cukání jedním obočím šlo poznat, že mi lže.
"Tak tady je!" řekl trochu záhadně Louis, když mi Niall otevřel dveře od auta.
"Taky vás ráda zase vidím.."
"Ale, ale! Co ten nenávistný tón?" přerušil mě Louis automaticky.
"Sedni si ať můžeme jed." začal z ničeho nic mluvit Harry za volantem.Věnovala jsem mu pohled a sedla jsem si.Seděla jsem u okýnka a na mé levici se nacházel ulhánek.
Během cesty si kluci povídali a já sledovala krajinu Londýna.Chybělo mi to.
"Za jak dlouho tam budem?" zeptala jsem se z ničeho nic.
"Ještě hodinu." otočil Harry hlavu o šedesát stupňů a poté se vrátil zpět k jízdě.
"Bude to ten nejlepší týden, který jsi kdy mohla zažít." poznamenal.Zayn a Louis začali přikyvovat a nešlo si nevšimnout jejich potutelných úsměvů.Niall jen pokrčil rameny a Liam vypadal, že to s ním ani nehne.Došlo mi, že i Liam mě nemá rád.Nejprve Louis a teď i Liam.Však on mě v prvním ročníku doučoval matematiku, tak co mu je?
"Nebude! Aspoň né do té doby.." nadechla jsem se a hlasitě vydechla "..než se dozvím, co je s Adele!" můj hlas pomalu utichl prázdnotou.Louis si odkašlal, což mě přimělo podívat se na něj.Seděl vedle Nialla a hned jak si všiml mého pohledu, podíval se na mě lítostně.
"Lolo, ona-ona je.." přerušil ticho Zayn "..je mrtvá." jeho hlas utichl a Harry sklopil svůj obličej do klína, pevně sevřel volant a Liam na sedadle spolujezdce mu hlavu znovu zvedl.
"Víte jak nebo proč?" přerušila jsem další ticho, které nastalo.Neměla jsem sílu brečet.Byla jsem na to připravená už z Liverpooldu, ale přesto mi to bylo strašně líto.Jakoby mi někdo bodl nůž do srdce, když to Zayn řekl.Ucítila jsem Niallovu ruku na té mé.Přesto, že mi byl nesympatický tak mi to nevadilo.
"Nikdo to neví, Lolo. Našli jí v jedné ulici, kde přebývají bezdomovci.Prý-prý ležela nahá mezi odpadky.Někdo říká, že byla znásilněná bezdomovci, taky se říká, že jí tam někdo pohodil..kdo ví kde je pravda.Její maminka odjela do Německa a nařídila, aby se pitevní zpráva dostala jen jí do ruky, nikoli aby se o nebohé Adele mluvilo na střední škole." během Liamovi zprávy jsem se rozplakala.To že bude Adele mrtvá jsem si prostě myslela, ale že by jí někdo znásilnil mě nenapadlo.Harry vypadal, že se každou chvílí zhroudí, když mi Liam říkal co se nejspíš stalo.Muselo ho hrozně mrzet, že si jí jako svojí přítelkyni neochránil.Když jsem hlasitě vzlikla, Niall mi sevřel ruku.Sevření jsem mu oplatila a druhou rukou jsem vytáhla papírové kapesníky z kabelky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama