
,,Tady jsem odpočívala, když jsem měla dost." zavzpomínala jsem. Začala jsem se sama sobě smát, co to dělám. Raději jsem se zvedla a šla jsem se podívat více po místnosti.
Zrovna jsem do rukou brala složku nějakého vymyšlené pacienta, když v tom se otevřely dveře. Složku jsem položila a podívala jsem se na Harryho.
,,Páni." hlesl a rozhlížel se po místnosti.
,,Spát budeš támhle." ukázala jsem na postel vedle něj. Kývl.
,,Neboj, naposledy jsem na ní spala když mi bylo tak dvanáct let a nepočůrala jsem se." mrkla jsem, když jsem procházela okolo něj. Chtěla jsem odejít, ale on mě chytl za předloktí.
,,Ty už jdeš?" zeptal se.
,,A proč bych jinak šla ke dveřím?" odvětila jsem.
,,Proč máš tenhle pokoj?" zeptal se a pustil mě.
,,Už ho nemám. Chodím sem jen, když se nudím. Čtu si co jsme s Molly vymysleli, oplakávám lidi, který mi umřeli pod rukama.." zastavila jsem se ve vyprávění, abych se ujistila, že mě Harry poslouchá. ,,Pokračuj!" pobídl mě s úsměv na tváři.
,,Tenkrát to bylo úplně něco jiného. Myslela jsem si, že být doktorka není problém, ale už jen vystudovat medicínu dá pořádně zabrat." povzdechla jsem si.
,,Počkat..počkat..ty?" podíval se na mě nevěřícně.
,,Jo." odpověděla jsem a pokrčila ramenem.
,,Proč jsi mi to neřekla?" zeptal se.
,,Známe se sotva den..a ptal jsi se?" oba jsme si vyměnily úsměvy.
,,Neptal no." přimouřil oči a zavrtěl hlavou.
,,Tak teď to víš." poplácala jsem ho po rameni a odešla jsem z pokoje.
,,Vrať se!" přikázaně na mě zavolal. Protočila jsem oči v sloup a otočila jsem se, jak Harry přikázal. Ruce jsem si složila na prsou a on se doširoka usmál.
,,Ještě něco?" prolomila jsem ticho.
,,Chci si povídat." špitl a nervózně kroutil špičkou svých bot. Ruce jsem vyhodila do vzduchu: ,,Tak pán si chce povídat."
,,No tak nic!" posmutněl a otočil se ke mě zády.
,,Tak.." vypadlo ze mě, Harry se otočil ,,..dobře, ale jdu udělat něco k jídlu." věnovala jsem mu úsměv a konečně odešla.
V kuchyni jsem připravila tousty a našla jsem celou coca colu. Vyndala jsem dvě skleněné skleničky. Na jedné byl černě namalovaný Big Benu a na té druhé byl Justin Bieber. Když jsem se podívala na skleničku začala jsem se smát. Dala mi jí Molly s tím, že se do něj musím zamilovat. Vše jsem přichystala a čekala až se mi dopečou tousty. K tomu čeká jsem využila svého tajného plánu na Harryho. Skočila jsem si do dolní koupelny a půjčila si matčinu kulmu na vlasy: ,,Já ti dám, že budeš mít rovné vlasy!" řekla jsem špitem a zlomyslně. Slyšela jsem pípnutí toustovače, tak jsem se vrátila do kuchyně. Celkem jsem uděalala osm toustů se sýrem a kečupem. Vše potřebné jsem si položila na velký tác spolu s kulmou. Než jsem vešla do pokoje, kde na mě už čekal Harry, tak jsem kulmu opatrně položila u dveří. Komicky jsem se snažila otevřít dveře. Ten tác byl težký, když na něm stála cola. Kopla jsem do dveří. Do sekundy se dveře otevřely.
,,Děkuju." poděkovala jsem Harrymu a vůbec jsem se na něj nepodívala. Hypnotizovala jsem dvoulitrovou colu těžkou jako prase a skleničky.
,,Pomůžu ti." už zase mi chce pomáhat. Nejprve v kuchyni a teď i s tímhle. V mých myšlenkách jsem usoudila, že se s ním něco děje, ale stejně je to prase a chová se jako idiot.
S radostí jsem mu předala celý tác. ,,Uuu." skácel se i s tácem k zemi. Začala jsem se okamžitě smát. Harry se válel na zemi a ve vzduchu držel tác. Naštěstí nic nespadlo.
,,Nesměj se!" sykl a začal se smát taky.
,,Zvedej se." kopla jsem do něj a šla jsem si sednou na židli u mého dřívějšího pracovního stolu.
,,Děkuju, že jsi mi pomohla!" bouchl s tácem o ten samý stůl, skleničky poskočily pár centimetrů do vzduchu a cola se převrhla. Chytla jsem jí dříve, než mi sjela do klína. Hodila jsem po Harrym pohled a on jen pokrčil ramenem.
Harry si sedl na stůl a začal nalévat colu. ,,Justin Bieber?" zeptal se překvapeně.
,,Máš něco proti Bieberovi?!" řekla jsem naštvaně a falešně.
,,Jo." pokrčil ramenem.
,,To já taky." mávla jsem rukou a vzala jsem si skleničku. Ucucla jsem si a položila jí na stůl.
,,Tak o čem si chceš povídat?" zeptala jsem se. Harry si právě do ruky vzal jeden toust.
,,Nevím..jen..všimla jsi si, že se každou minutou poznáváme?" poté si kousl.
,,Ani ne." pokrčila jsem ramenem a také jsem si vzala toust. ,,Ale je to tak." odvětil.
,,Ty, sprcha, moje škatulka, řekněme, že už jsi mě poznal víc než je zapotřebí." hodila jsem po něm úsměv, ale on znejistil. Skopil svůj pohled na svýrající toust v jeho ruce.
,,Nechtěl jsem." zašeptal.
,,Chtěl jsi, ale co na tom záleží.." mávla jsem volnou rukou. Harry se na mě překvapeně podíval.
,,Nezáleží na tom. Jen to bylo nechutný a neslušný, ale nemám proč se zlobit, když už jsi tam stejně jednou strčil všechno, co jsi mohl." mrkla jsem. Harry mi věnoval úsměv, ale stejně poté sklonil hlavu.
,,Děje se něco?" zeptala jsem se a s chutí kousla do toustu.
,,Možná..jen nechci..nechci, aby jsi si myslela, že jsem.."
Skočila jsem mu do řeči: ,,Perverzní? Úchyl? Nadrženej? Idiot? Dlužník peněz? Lhář? Harold?.."
,,Nech toho." zašeptal a položil toust na talíř.
,,Co jsem udělala?" zeptala jsem se.
,,Myslíš si to. Jenže já takovej nejsem!" řekl přesvědčeně a podíval se na mě očima, která jsem u něj ještě nikdy neviděla. Vypadal, že ho něco trápí.
,,Tvoje činny nasvětčují opaku, ale je mi jedno jestli seš nadrženej nebo ne. Až se dostaneme každý do svých těl a doufám, že to bude brzy, tak už se nikdy neuvidíme, zapomenem na sebe a všechno bude v pohodě." rozjela jsem se. Sledovala jsem Harryho měnící se výrazy. Jakoby ho každé mé slovo bolelo čím dál tím víc. Seskčil ze stolu a protil oči.
,,Co?" stoupla jsem si.
,,Jsi bezcitná!" vyjel po mě.
,,No dovol?!" založila jsem si ruce na prsou. Zkousl si spodní ret a mávl rukou.
,,Slyšíš se vůbec!?" pokračoval, ale mírněji. Už na mě nekřičel.
,,A co jsem jako řekla? Něco tak strašně hrozného, že na mě musíš křičet!" zvýšila jsem hlas já na něj.
,,Víš co mě udivuje? Že jednou se bavíme úplně normálně a pak to prostě nějak pokazíš a už se zase hádáme! Musíme najít tu kartářku, protože už na tebe nemám náladu a to jsem se do..zapomeň na to." mávl. Já jsem své ruce položila k tělu.
,,Takže to kazím jenom já? Ha ha ha ha!"
,,Jo!" sykl.
,,No já nevím kdo si ze mě dělal srandu, že jsem si hrála na doktory, já nevím kdo mě nevzbudil, já nevím kdo se k mé mámě choval neslušně, já nevím kdo se sebeuspokojoval a jeto víc Harry!" štěkala jsem po něm. Jeho výraz naznačoval, že se bude hodně bránit a tím pádem tohle bude krátký rozhovor.
,,Promiň, že nejsme tak dokonalej jako ty! Promiň, že nebudu doktor a nebudu zachraňovat životy..omlouvám se za to, že nejsem podle tvých představ. To jenom Cloe, jenom ona musí být pořád dokonalá, ta bohatá, ta nafoukaná, ta věčně bez chyby.."
,,Drž hubu!" přerušila jsem ho.
,,Proč? Nelíbí se ti to, co? Aspoň vidíš jaké to je." mrkl, otočil se ke mě zády a šel.
,,Tohle je pitomý Harry." usoudila jsem, že ty rozbouřené řeky musím uklidnit já.
,,Ty seš pitomá!" zašeptal.
,,Co jsi to řekl?" a už jsem si to mířila k němu.
,,Slyšelas." přidal na hlasu. Udělala jsem další dva kroky k němu a on se otočil. Naše těla do sebe narazila. Když jsme si dívali do očí poměrně dlouhou dobu, tak jsem opatrně odstoupila, ale on si mě přitáhl k sobě.
,,Nejseš pitomá, ale štveš mě." zašeptal mi do ucha.
,,Přestaň!" zavřela jsem oči a otočila jsem hlavu od té jeho. V těle mi prolítlo tolik energie, že se mi začaly ježit chlupy na rukou. Začala se mi dělat husí kůže, jakmile se přiblížil k mému krku.
,,Vím.." zašeptal do mého krku. Poté jsem cítala, že se oddaluje, tak jsem otevřela oči a otočila jsem svojí hlavu zpátky k němu.
,,Bude to divné, ale já už to musím udělat." hlesl a olízl si rty.
,,Ne Harry." špitla jsem, ale beznadějně. Přitiskl jeho rty na ty mé. Ve skutečnosti přitiskl mé rty na ty jeho, ale divila jsem, že jeho nejistý polibek chutnal úplně stejně jako minulou noc. Polibek jsem mu neoplatila, tak mi skousl spodní ret a přitáhl si mě úplně k sobě. Projela mnou neuvěřitelná energie a touhla. Tolik jsem si přála, aby se mé rty pohly a já mu věnovala jeho vytoužený polibek, ale nešlo to. Svojí rukou jsem najela na jeho hruď a odtáhal jsem se. Promnula jsem si rty a s lítostí jsem se dívala na Harryho.
,,Moje chyba." věnoval mi úsměv. Poznala jsem, že se směje falešně.
,,Neměl jsi to dělat.." zničeho nic mu začal znovit mobil. Vyzvánění mě přerušilo. Harry šáhl do kapsi a vyndal mobil.
,,Jo mami, nebudu spát doma."
,,Nevím v kolik zítra přijdu..musím si něco zařídit." věnoval mi pohled.
,,Ještě ti zavolám, ahoj." ukončila jsem hovor a mobil mu podala. On jej hodil na postel, kterou jsem mu připravila.
,,Zítra musíme najít tu kartářku, protože já už takle prostě nemůžu. Nechci, nebaví mě to." s těmito slovy si sedl na postel.
,,Omlouvám se Harry." přiblížila jsem se k němu. Nejistě jsem si sedla vedle něj. Podíval se na mě a usmál se: ,,Za co se omlouváš?"
Znejistila jsem ještě víc. ,,No za to..co se stalo." špitla jsem.
,,A co se stalo?" znovu se usmál a dělal blbýho.
,,Ty seš takovej idiot!" zvedla jsem se a šla jsem ke dveřím.
,,Kolikrát mi to ještě řekneš?" zakřičel, když jsem zavřela dveře. Ignorovala jsem ho. Zaběhla jsem do svého pokoje a lehla jsem si na postel. Převalovala jsem se dokud jsem nenašla vhodnou polohu ke spaní. Ležela jsem na břiše, nohy roztažené a pod hlavou jsem měla polštář. 'Co se to s ním stalo? Nejprve mě políbí a pak dělá, že se nic nestalo.' i když jsem si to nechtěla přiznat. Jeho reakce mě bolela.


















1. Netuším
2. Doufám že nee
3. Nic, nenajdou ji, stále doufám
4. Protože jsi zlá a nedopřeješ jim, aby byli spolu :D