Pravděpodobně nejkratší díl téhle povídky. :D Musela jsem to useknout v tomhle čase, promiňte. :)

,,Tak mi řekni, co v tom je a jaký je toho účel!" založila jsem si ruce na prsou a čekala.
,,Pravdu?" povytáhl obočí. Přikývla jsem.
Nejprve nahodil důrazný a vážný pohled a pak vyprskl smíchy. ,,Je to obyčejná malinovka."
,,Pravdu?" povytáhl obočí. Přikývla jsem.
Nejprve nahodil důrazný a vážný pohled a pak vyprskl smíchy. ,,Je to obyčejná malinovka."
Svrštila jsem obočí, protože jsem mu to nevěřila. ,,Proč by jsi mi objednával malinovku?" zeptala jsem se.
,,Protože.." přistoupil blíže ke mě. Naklonil se k mému uchu a vydechl: ,,Je stejně sladká jako ty." pak mi zkousl lalůček u ucha. Už zase ten samý pocit. Zavřela jsem oči a zkousla jsem svůj spodní ret.
,,Protože.." přistoupil blíže ke mě. Naklonil se k mému uchu a vydechl: ,,Je stejně sladká jako ty." pak mi zkousl lalůček u ucha. Už zase ten samý pocit. Zavřela jsem oči a zkousla jsem svůj spodní ret.