
,,Promiň, ale nejsi můj tip a jestli si myslíš, že je to vyznání lásky, tak v tom případě tě balí tvůj kamarád Noel." zněla ostře a chladně. Abby se začala smát a Mia se k ní přidala. 'Oká, trapas.' pomyslel jsem si. Naštěstí to nikdo jiný neslyšel a tak jsem otevřel ten papírek.
'Přestaň na ní tak zírat pitomče. Stejně ti nikdy nedá!!!!' otočil jsem se na Noela, který se v poslední lavici mohl počůrat smíchy. Zvedl jsem se a šel jsem k němu. Papírek jsem cestou upustil na zem, čehož jsem si ani nějak nevšímal. Když jsem k němu došel, opřel jsem se rukama o lavici.
,,Já jí nechci, idiote! A dala by mi." pousmál jsem se.
,,Mia Rose Davines? Kámo, mám tě rád a chci k tobě být upřímný, tak tedy..je to úplně jiná liga." mrkl.
,,To vím i bez tebe. Nechci jí!" poté jsem odešel a sedl jsem si znovu do lavice.
***
Všechny vyučovací hodiny pro mě byly jedním uchem sem a druhým zase ven. O hodinu dějepisu jsem i usl. Učitel mě už nebudil, protože jsem mu to dělal minulý rok často. Informoval jsem ho o tom, že dějiny druhé světové války mě opravdu nezajímají a on mi dal pokoj. Písemky jsem taky potom měl za pět. Otázky jsem vyplňoval pomocí 'Zzz.' Často jsem odpovídal 'Nevíš to? Proto mi ničíš život a ptáš se mě?' nic extra. Dějiny mě zajímaly, ale války opravdu ne. Spíše umění, architerkuta, malířství a životy nadaných malířů.
,,Zayne, deš na cígo?" houkl na mě Noel, když jsem šel jako tělo bez duše po parkovišti. Zavrtěl jsem hlavou, že nejdu a ukázal jsem na svůj dům. Pak se okolo mě prohnala Abby s Miou. Změnil jsem názor a šel k nim.
,,Nechtěl jsi jít domů? Jakto, že jsi změnil názor?" dloubl do mě Noel a podal mi zapalovač. Vzal jsem si ho od něj a zapálil si.
,,Ani ti nevím." pokrčil jsem rameny a podíval jsem se na Miu. Ta se dívala někam úplně jinam. Stála k nám skoro až zády. Řekl bych že pozorovala malé školáky, jak se ládují burgerama a hot dogama.
,,Dete v sobotu tancovat?" zeptal se Noel a podíval se na holky. Mě ta otázka nepatřila. Věděl, že na nějakou akci 80.let mě nedostane.
,,Šla bych, ale nechci tam jít sama." řekla Abby a šťouchla do Mii. Ta se hned na to otočila a věnovala nám všem překvapené pohledy. Asi nevěděla o co se jedná.
,,Ehm.." odkašlala si, jako velká slečna. Před pusu si dala ruku a nejistě nás sjela pohledy.
,,Noel se ptal jestli půjdem v sobotu tancovat." oznámila jí Abby. Kouřil jsem si svojí cigaretu a nespustil z ní pohled. Její vlasy, nohy, obličej..vše bylo dokonalé.
,,Nechci jít." odpověděla.
,,Tak nejdu ani já." usmála se Abby a potáhla si.
,,Ale noták..děvčata." stoupl si mezi ně Noel a položil okolo jejich ramen ruce. Vpravé ruce mu hořela cigareta a šlo to Mie pod nos. Odkašlala si a Noel cigaretu pustil k zemi.
,,Pojďte. Ty nebuď pořád taková a půdeš!" podíval se na Miu.
,,Fajn." pokrčila rameny. Abby jí věnovala úsměv, ale ona se koukla na zem.
,,Ty jdeš taky, Zayne?" zeptala se pochvíli Abby. Zavrtěl jsem hlavou, že nejdu.
,,Díky Bohu." špitla Mia. Asi jsem byl jedinej kdo jí slyšel, protože Abby se zdála úplně v pohodě a Noel také.
,,Rozmyslel jsem si to, půjdu!" řekl jsem tak nahlas, jak to jen šlo. Udělal jsem to záměrně. Hodila po mě pohled a pak protočila panenky.
,,Hodnej kluk." poplácal mě po rameni Noel. V tom mi začal zvonit mobil. Podíval jsem se kdo mi volá a byla to naše pevná linka.
,,Haló?" zeptal jsem se s výdechem kouře. Pak jsem cigaretu típl o popelnici a hodil do ní vajgl. Mia na mě koukala, jak na nejmocnějšího Boha, Dia.
,,Haló?" zeptal jsem se znovu, ale tentokrát s obavou v hlase.
'Zayne? Já-já..' začala má malá sestřička Emma. Zněla zoufale.
,,Co se stalo?" podíval jsem se na Noela, protože mi šáhl na rameno. Chtěl vědět, co se děje.
'Ohřívala jsem si..' začala plakat. Vzlikala.
'..oběd a polila jsem se..' brečela. Neustále. V očích jsem cítil, že se mi dělají slzy. Je to má malá sestřička, nikdo jí nesmí ublížit.
,,Vařící vodou?" křikl jsem.
'Jo..bolí to.' stihla ještě říct, ale já už položil hovor a začal jsem beze slova utíkat domů.
,,Emmo?!" zařval jsem, když jsem během deseti sekund dorazil. Nikdy jsem doma nebyl dřív.
,,Zayne." hlesla z kuchyně.
Vběhl jsem tam a uviděl jí, jak sedí opřená o kuchyňskou linku a ruku má přikrytou utěrkou. Rychlím krokem jsem k ní došel a všiml jsi, že má popáleninu i na obličeji. Byla malá a vedla přes její obočí. Klekl jsem si k ní a objal jí.
,,Chci mámu." vzlikla mi do krku.
,,Musíme do nemocnice!" vzal jsem jí do náruče. Když jsem procházel okolo stolu všiml jsem si vzkazu: 'Musela jsem do práce. Emmo na nic nešahej, až přijde Zayn udělá ti oběd. Mám vás ráda, mamka.' píchlo mě u srdce. Ten drobeček v mém náručí měl určitě hlad.
,,Ty jsi byla nenažrana, co?" snažil jsem se aspoň trochu odlehčit náladu, aby nemyslela na tu bolest a pořád si nemačkala utěrku k rukou. Věděl jsem, že to na ní platí. Rozesmála se, ale jen na chvilku. Vyšel jsem s ní z domu a utíkal do nemocnice. Neměl jsem auto, i když jsem uměl řídit. Nebyly na to peníze a nebudu mámu nutit do koupě auta, když počítá každé peníze. Uvědomil jsem si, že bych si měl začít vydělávat.
,,To bude dobré Emmo." konejšil jsem jí v běhu. Dávalo mi to docela zabrat a moje plíce běžely za mnou. Vlastně už ležely na nemocničním lůžku a okolo nich byly kapačky.
,,Zazpívej mi...auu." sykla bolestí.
,,Every night in my dreams
I see you, I feel you,
That is how I know you go on." zpíval jsem Celin Dion. Emma tuhle písničku zbožňovala. Pozpívávala si semnou. Musel jsem se zastavit u přechodu a tak jsem přestal zpívat.
,,Vydrž puťka, vydrž." líbl jsem jí do vlasů.
,,Debilní semafor!" nadával jsem. Auta okolo mě vesele jezdila a já jak největší debil čekal. Pak jedno najednou zastavilo a všichni za ním začali troubit. Otevřely se dveře od spolujezdce.


















Hrajete rádi RPG? .. Zapoj se do našeho RPG :)) http://nycsecrets-rpg.blog.cz/