
Zbytek dne probíhal v chaosu. Pořád nás kontroloval Philip, jak jsme na tom. Už dávno jsem na sobě měla své první šaty asi z dvanácti. Když odbila pátá měla jsem se dostavit na červený koberec. Odfotila jsem se společně s Harrym Potterem, jak bylo napsané ve smlouvě. Dovolil mi říkat mu Harry Potter a tím jsem taky jediná blízská osoba, která mu tak smí říkat, protože nemá rád, když ho lidi poznávají a říkají mu jen Harry Pottere. Hned jak jsem se dostala z koberce pryč, čekaly mě další šaty a jiný make-up.
***
,,Jako další tu máme kategorii Video Roku. Konkurence byla opravdu velká a já sama nevím komu bych dala hlas.." udělala jsem dramatickou pauzu, jak bylo naplánované. Poté jsem mávla rukou. ,,..Vlastně já to vím, ale koho jste vybrali jako svého výherce Vy? Tady je nominace." ukázala jsem na velkou obrazovku za sebou. Začaly tam běham nominace a během toho mi nějaký muž donesl výsledky. Když video skončilo všichni tleskali a křičeli. Symbolicky jsem zatleskala i já. ,,A výhercem je..." otevřela jsem obálku. Bylo nacvičené i co mám říct u jednotlivých výherců. ,,Prosím, pro svojí první Grammy si přijdou One Direction!" vykřila jsem jejich jméno a lidé začali jančit. Usmívala jsem se dokud těch pět blbečků nepřišlo na stage za mnou. Přišel ten samý muž, který mi dával výsledky a v ruce držel pět sošek. Komický pohled na něj. Dvě jsem si od něj vzala, protože vypadal, že je upustí. Špitem poděkoval a jednu sošku dal Liamovi, Louisovi a Niallovi. Na mě zbyl ten květák s tím chytrolínem. ,,Gratuluji." předala jsem Zaynovi cenu a on mě objal. Odtáhla bych se od něj, když by to nebylo v pokynech a navíc by to bylo neslušné.
***
Po předávání cen Grammy jsem měla pauzu. Nemusela jsem lítat do Japonska, Austrálie, Ameriky a já nevím kam. Měla jsem prostě volno. Užívala jsem si své čtyři dny volna u televize s čokoládou. Úžasný pocit vědět, že Ron o ničem neví, nemůže vás zastrašit, přinutit vás jíst vatu apod. Ovšem, už jsem byla tak hodně naučená na zvracení aspoň pětkrát deně, že jsem i po rozkoši s čokoládou běhala do koupelny. Proklínala jsem den, kdy jsem Rona poznala. Je sice pravda, že díky němu nemyslím na rodiče. Ani nevím jestli pořád žijí v Paříži.
'Za hodinu ať jsi ve studiu 5 v Oxford Steet.' přečetla jsem očima sms od Rona. Povzdechla jsem si a šla jsem se vysprchovat. Vzala jsem si na sebe bílé tílko, které jsem zastrčila do černých kraťasů s vysokým pasem a zlatými knoflíčky. Na to jsem si vzala tmavě meruňkovou košilku, která byla hrozně slabá. Mé dlouhé nohy si zaslouží být viděny, takže jsem s oblečením souhlasila. Vzala jsem si k tomu černé boty na klínku, které měly falešnou tkaničku a falešné diamanty. Ani jsem se nemalovala. Stejně mě budou malovat až tam. Vlasy jsem si svázala do culíku a šla. Po cestě jsem do černé kabelky házela potřebné věci. Když jsem zapla alarm a zadala heslo od domu, šla jsem spokojeně ke svému autu.
***
,,Konečně." zaparkovala jsem před studiem a šla. Nikdo mě nekontroloval. Zadní dveře byly otevřené. Pomyslela jsem si, že to tady mají moc jednoduché a nemají taky žádnou bezpočnost. To není jako, když jsem pozdě přišla na přehlídku Prady. Mermomocí jsem se snažila ve svých osmnácti prokázat, že jsem pozvaná modelka, až jsem skončila na zádech velké opice a následně v autě, které mě odvezlo domů. Můj první skandál.
Když jsem vyjela do třetího patra, kde bylo studio 5 začal mi v kabelce hrát telefon. Byl to Ron a tak jsem mu řekla, že už jsem tady. Řekl mi, že mám jít na konec místnosti. Všimla jsem si kulis, které stály za sebou. Všude běhali lidi, křičeli na sebe, křičeli do sluchátek a vráželi do mě. ,,Trošku slušného chování!" sykla jsem po nějaké staré ženské. Byla už sedmý človek, který do mě vrazil. Pomyslela jsem si, že zrovna já o slušném chování mám co povídat. Nakonec jsem spatřila mávajícího Zayna a vedle něj Rona.
,,Zdravim." sjela jsem všechny pohledem.
,,Já jsem Paul." podal mi ruku nějaký muž. Na prsou měl připnutou kartičku, která mi oznamovala, že patří k těm blbcům.
,,Emma." řekla jsem s úsměvem.
,,Ukážu ti, kde máš šatnu." řekl, když pustil mojí ruku. Následovala jsem ho zase přes celou místnost. U dveří se na mě usmívala nějaká paní.
,,Lou, tohle je Emma. Emmo, Lou." představil nás. Ještě jednou jsme zopakovaly naše jména a podaly si při tom ruce. Pak mě pozvala dál. Ocitla jsem se v malé mísnosti s podlouhlými zrcadly na stěně. Všude byly nějaké kufříky, šminky, hřebeny a ostatní potřebné věci.
,,Jako první se bude točit scénka s Niallem a měla by jsi mít vlnité vlasy, tak jdeme do toho." usmála se na mě a nabídla mi ať se posadím na židli před zrcadly.
,,Fajn." pípla jsem. Odložila jsem si kabelku a posadila se.
,,Jsi hezká." řekla asi po pěti minutách ticha, zatím co si hrála s mými vlasy.
,,Ne, nejsem." zasmála jsem se.
,,Ano, jsi. Škoda na tebe patlat make-up." podívala se na mě v zrcadle a usmála se.
,,Tak hotovo. Ještě tě namalovat." otočila se a donesla si asi dva kufříky.
Začala dělat znovu svojí práci. Během toho se roznesla snad celým Londýnem hudba. Začaly jsem se s Lou smát.
,,Počkej..nemůžeš se smát! Dělám řasy." přerušila se smíchem na rtech naše gebení. Okamžitě jsem přestala.
,,Hotovo!" sajásala. ,,Dělala jsem na tobě celou hodinu a půl." mrkla.
,,Hodinu a půl a vypadám jako osmnáctka!" řekla jsem a projela jsem si rukou ve vlasech.
,,No to já musela. Stejně až bude klip venku, všichni zjistí kolik ti doopravdy je a budou z toho neskutečný dohady o tom jestli jsi spala s Harrym nebo ne. Jestli s ním chodíš a nebo ne." rukama ukazovala neskutečná gesta, která doplňovala její slova. Smála jsem se.
,,Proč zrovna on?" zeptala jsem se.
,,Protože je na starší, madam." mrkla na mě. Já jsem se zvedla a neřešila to. Pro mě je to malej rozmazlenej fracek s květákem na hlavě.
,,Děkuju." řekla jsem. Lou odvrátila svůj pohled od mobilu.
,,Ještě není hotovo. Neděkuj. A támhle.." ukázala na stojan s hromadou oblečení.
,,..Je tvůj první outfit. Ten první zprava." dodala a dál něco dělala na mobilu.
Vzala jsem to do ruky a protočila oči. Květinové šaty s vysokým pasem. Přes raménko byl hozený úzký pásek.
,,A boty jaké?" zeptala jsem se.
,,Proboha to nejsou ty šaty. Já řekla zprava? Myslela jsem zleva." zpanikařila a šla ke mě.
,,V pohodě." šaty jsem s radostí zase vrátila. Další outfit byl lepší. Byly to jen džínové kraťasy s velkým béžovým svetrem a černým tílkem.
,,K tomu máš conversky." podala mi černé botky.
,,Fajn." vše jsem vzala, že se půjdu převléct, ale jaksi nebylo kam.
,,Já odejdu. Takže se převlékni v klidu. Ale ty šaty si stejně vezmeš..ty budeš mít při scénách s Harrym." pokrčila ramenem a odešla.
Začala jsem se převlékat. Nejprve jsem se slékla. Pak jsem si vzala kraťasy a když jsem si chtěla obléct tílko někdo zaklepal.
,,Dále." odvětila jsem. Myslela jsem si, že je to Lou. Dívala jsem se do zdi zatím, co jsem si navlékla tílko. Když bylo moc dlouho ticho, tak jsem se podívala do zrcadla.
,,Co tu chceš?!" sykla jsem.
,,Pozvala jsi mě." mrkl.
,,Hele,.." otočila jsem se mu tváří v tvář. ,,Já vím o co ti jde. Zapomeň!"
Díval se na mě jako z jara. ,,Hele já klepal! To ty jsi řekla dále." odvětil.
,,Myslela jsem, že je to..ale co, já se s tebou nemusím bavit!" pohradavě jsem se na něj podívala a otočila jsem se k němu zády. Zase jsem se dívala do zdi. Vzala jsem ten svetr a chtěla jsem se obléct, ale on mi ho vzal.
,,Vrať to!" zakřičela jsem.
,,Až se omluvíš za svoje dětinské a hnusné chování!" vyplázl na mě jazyk.
,,Může ti být jedno jestli se mi líbí holky v mém věku a nebo trochu starší!" sykl a svetr hodil do rohu místnosti. K mému štěstí k tomu na úplně druhé straně.
,,Taky že je mi to jedno!" vyjela jsem po něm stejným tónem.
,,To bych neřekl, když tě to tak užírá!" křičel. Jak si vůbec dovoluje na mě takhle ječet?
,,Mě to neužírá! Je mi to jedno, jasný. A běž." uklidnila jsem v sobě naštvanou náladu.
,,Šel jsem si jenom pro mobil a ty mě už stihneš nasrat!" zašeptal, když si bral svůj telefon.
,,Já nasrala tebe? No dovol, ale to ty si sem vlezeš, zíráš na mě, nic neřekneš, pak mi bereš svetr, hádáš se semnou, syčíš na mě..si myslíš, že když máš na hlavě květák, že jsi king?" dodala jsem sarkasticky. Smála jsem se mu do obličeje. Ne však na dlouho. Zahodil svůj telefon na zem a šel rychlým krokem ke mě. Cítila jsem, jak můj úsměv upadá. Trošku vyděšeně jsem se na něj dívala. Zdál se naštvaný a odhodlaný. Jakmile ke mě přišel, tak mě vzal za předloktí.


















Beriem vás!:)