
Nový den, druhý den v Londýně. Nicole si oblékla tmavší džíny, které jí obepínaly linie boků a stehen, bílé tílko a slabé hnědé sáčko. Vlasy si vyčesala do culíku a zadívala se sama na sebe v zrcadle. Vzdechla a pustila se do ranní hygieny. Ještě jednou překontrolovala její vzhled a sama sobě věnovala povzbuzující úsměv. Vešla do pokoje, kde stále Kennedy ještě spala. Bylo už půl desáté, ale raději jí nechala klidně spát. Z kabelky si vzala čtyři obálky. Zkontrolovala jestli v nich jsou dopisy a poté se hluboce nadechla. Hřejiví nádech, ale přesto se její tělo ochladilo, při pomyšlení, že zachvíli bude stát před Niallem Horanem a ani neví, jak začít. Z kabelky vytáhla ještě telefon a vyšla na chodbu. V telefoním seznamu našla jméno Liam a vytočila jej. Rozhovor probíhal klidně. Zeptala se jej na číslo pokoje, kde Niall teď dočasně žije. Liam poznal, že je Nicole nervózní. Proto jí uklidnil. Aspoň se o to velice usilovně snažil. ,,Niall je to nejhodnější stvoření na světě. Vyslechne tě."
Nicole se postavila před zavřené dveře očíslované číslem 110. Naposledy se rozhlédla kolem sebe a poté zaťukala. Třikrát zaklepala a čekala. Začínala být více nervózní, když se nikdo neozval ani nikdo nešel otevřít. Po minutě zaklepala tedy ještě jednou.
Niall byl ve svém pokoji a klepání slyšel. Musel ovšem zabalit poslední věci. Rozhodl se už v tomto hotelu nezůstane ani minutu. S doktorkou to ukončil, nechodí na terapie, svojí princeznu už nechce najít, aspoň ne takhle stupidně. Nemohl uvěřit, že byl tak naivní a čekal, že mu někdo odepíše. Když se vše vyjasnilo a ukázalo se, že dopisy si četla Dr.Surrean, přestal věřit, že dopisy vůbec odeslala. Najde si svojí princeznu a třeba až za pět nebo deset let, ale nebude ze sebe dělat blázna. Už dál ne.
Nicole zaklepala ještě jednou. Potřetí, ale přestala věřit, že tam Niall je. 'Třeba je na snídani. Šel se projít.' přemýšlela. Náhle uslyšela zvláštní ránu. Jakoby někdo hodil taškou či kufrem o zem. Spozornila. Poté uslyšela, jak někdo zavřel okno. Nepřemýšlela a prostě zaklepala ještě jednou. Rychle a hlasitě.
,,Co je?" sykl blonďatý chlapec po hnědovlasé dívce, která před ním stála jako opařená. Její oči se zvětšily do té největší míry a tupě hleděla na pobouřeného modrookého chlapce, který neměl náladu se s někým vybavovat.
,,O-omlouvám se." vydala ze sebe Nicole a nenápadně si ruku schovala za záda. Právě v té ruce držela jeho dopisy. Uvědomila si, že Niall nebude takový jako ho líčily jeho dopisy, jak o něm mluvily jeho přátelé a především Liam. Chtěla zmizet. Přála si, aby byla ve svém malém domě.
,,Co jsi chtěla?" nepochopeně si jí prohlédl. Přimouřil oči, jakmile si všiml její ruky za zády. Nicole přemýšlela, co má dělat. Rozeběhnout se do svého pokoje? Říct mu, kdo je a proč přišla? Bála se jeho reakce ještě více než kdykoliv předtím. Byl naštvaný a plný zloby. Avšak, nikdy už třeba nedostane tu možnost říct Niallovi, že jeho princezna je tu.
,,Můžu dál?" zeptala se opatrně a přitom se na Nialla vůbec nepodívala. Dívala se na jeho boty. Niall nic neřekl. Když Nicole uviděla, že jeho nohy couvají, vzhlédla k němu. Poprvé, poprvé se na ní usmál. Hlavou vybídl ať vstoupí a stále se usmíval. I ona mu věnovala úsměv, ovšem nervózní. Prošla okolo něj a dopisy si dala k břichu, tak aby to Niall neviděl. Pořádně si prohlédla jeho pokoj. Vše bylo uklizené a na zemi se válely kufry. Jakmile Niall zavřel dveře, tak se otočila.
,,Tak proč tu jsi?" zeptal se ještě jednou, ale tentokrát se Nicole nemusela bát. V jeho hlase nehrál vztek ani nic tomu podobného. Naopak, byl velmi klidný. Nicole jemně polkla, když v tom se Niall podíval na obálky v její ruce.
2) Jak bude Niall reagovat?
4) Jaký názor na tuto povídku máte? :)


















Ách jo, má cenu psát, že nechci konec? :D Nemá, protože moje slova už nemají cenu, že. :D
1)Pozná.. nebo taky ne.. nevim. :D
2)Noo, tak doufám, že kladně. :D Ale klidně by taky mohl vybouchnout a začít vykládat něco o další zradě. :D Ne to je blbost. :D
3)Doufám. :D
4)Jak jinak, než skvěláá. :3 Bude mi chybět. :')
Sakra, sice vím, že je další díl poslední, ale.. nemůžu se ho dočkat! :'D