One Month | August 29 | part 15.

6. dubna 2013 v 11:13 | Dem. |  |One Month.|
Tenhle díl je takový šup šup. :'D Takové malé nepodstatné věci a vás to možná nebude ani bavit číst. Jak co je nepodstatné, ale vám se to tak na první pohled určitě bude zdát. :D :)
Harry vypráví (v těle Cloe):
Trošku jsem se zalekl a příjemně zpanikařil, když mě popadla za triko a vykulenými oči se na mě dívala. Sotva dva centimetry, sotva jedna vteřina od toho, aby se to stalo, ale to by jsme nebyli my, kdyby se opět něco nestalo. Po rtech mi rychle přejelo zajiskření, které pak přeskočilo i na Cloe. Pohotově jsme se od sebe odtáhli.


,,Pamatuješ na náš první polibek?" začal jsem. Usmála se a přikývla. ,,Tohle bylo něco podobného."
,,Možná, ale tehdy jsi říkal něco o tom že jeden z nás je připojený na elektrický proud a ten druhý to od něj dostal." rozesmála se. Trošku jsem se zamračil. Tenkrát jsem pro to prostě neměl jiné vysvětlení a kousnutí to nebylo.
,,Ale pak jsme se už mohli normálně políbit, tak proč dneska zase ne?" pomalu jsem začínal být naštvaný. Ona si to za pět minut rozmyslí a bude to zase ta stará, nesnesitelná Cloe.
,,Mě se neptej." pokrčila rameny. Začal jsem se rozhlížet po místnosti. Doufal jsem, že na něco přijdu. Něco co tohle vyvolává. Nevím, proč mě to napadlo, ale u našeho prvního polibku to také muselo být něčím, co bylo v naší blízkosti. ,,Co jsi udělala hned po té, co jsme dostali tu ránu?" šeptal jsem a zadíval jsem se na popel v našem krbu.
,,Myslím, že jsem šla zatáhnout záclony." odvětila a mě se rozsvítilo. Věnoval jsem pohled našemu oknu v obýváku a vstal jsem. Hledal jsem tu, na první mrknutí malou kouli na obloze. Spozornil jsem, že Cloe vstala a v okně jsem viděl, jak se ke mně přibližuje. ,,Harry?" zašeptala a položila ruku na moje rameno. Věnoval jsem jí rychlý pohled a poté jsem se znovu vrátil k obloze. ,,Támhle je. Za sousedovic stromem. Skoro ani není vidět neřád!" ukázal jsem tím směrem, aby ho viděla i ona. ,,No a co jako? Tak je Měsíc v první čtvrti. Nikdy jsem si ho nevšimla takhle v poledne." přestala se mě dotýkat a ruce si založila na prsou. ,,Co když je to tím? Dnes je to přesně sedm dní a čtvrt od úplňku a tehdy byl úplněk, když jsme se prvně políbili." věnoval jsem jí pohled. Rozesmál jsem se. Dívala se na mě, jak na největšího blbce pod Sluncem a vůbec nerozumněla tomu, co říkám. ,,Zatáhla si záclony a tím pádem na nás nedopadalo světlo z Měsíce. Co když teď je tomu také tak?" pokrčil jsem rameny a zatáhl jsem naše tmavě modré záclony.
,,Dobře, to by bylo možné, ale teď je v čtvrti.."
,,A to vadí?" přerušil jsem jí. ,,Mě se neptej. Nikdy jsem se o Měsíc nezajímala a zdá se mi to jako blbost." chytl jsem jí za ruku a ostře si jí přitáhl k sobě. ,,Tak uvidíme." zašeptal jsem a konečně, bez problému spojil naše rty. Ani nachvíli jsem nepomyslel na to, že vlastně líbám své rty. Můžu jen říct, že je mám opravdu měkké a příjemné. Po necelé minutě jsem se od ní odtáhl a sledoval, jak postupně otevírá oči. Odstoupila ode mě. ,,Takže říkáš, že v každé fázi Měsíce se nemůžeme líbat? Tedy pokud nebudeme někde ve sklepě." zasmála se a já protočil oči v sloup. Musí ze sebe dělat takhle hloupou? ,,Něco takového říkám no. Ale nedělej, jak když by ti to mělo vadit." věnoval jsem jí mrknutí oka. Otočil jsem se, abych zjistil kolik je hodin. ,,Jak jsi to myslel?" otázala se.
,,Tak jak jsem to řekl." pokrčil jsem rameny a sedl jsem si do křesla. ,,Jako že to půjde jen ve sklepě?" postavila se přede mě. Zkousl jsem si ret, aby se nezačal znovu smát. ,,Stejně nechceš, abychom se líbali, tak jsem to myslel." odvětil jsem. Pokrčila rameny a sedla si naproti mně na gauč.

,,Asi bych měl jít, aby mě tu nenačapali naši." prolomil jsem ticho a zvedl se. Mlčky šla za mnou až ke dveřím, kde konečně aspoň něco řekla.
,,Uvidíme se ještě?" pousmál jsem se a otočil se k ní čelem. ,,Ty jsi totiž říkal, že ne. Že nechceš, tak se ptám." nesměle se zadívala na podlahu. Vzal jsem její obličej do dlaní a pomalu, špičkou jazyka jsem si olízl rty. ,,Byl jsem naštvanej. I když, je pravda to co jsem ti řekl, ale myslím si, že bych to s tebou hodinu deně přežil." pokrčil jsem rameny a dělal, že je mi to úplně jedno. Přimouřila oči a uraženě našpulila rty. ,,Zítra?" otázal jsem se s sebejistým úsměvem. Přikývla a dala mi pusu na tvář. Svrštil jsem obočí a nepochopeně se usmál. ,,No co. Jsou otevřený dveře a Měsíc na obzoru." pokrčila rameny. Poté vzala své ruce a sundala ze svého obličeje ty mé. ,,Zavolám ti." řekl jsem. Poté jsem se otočil a vyšel jsem ze svého domu.

Chůze, metro a zase chůze. Takhle to bylo až ke Cloe domů. Zarazil jsem se, když před domem stálo černé auto. Nejprve jsem si myslel, že je to zase Zayn, ale v autě nikdo neseděl. Došlo mi, že se vrátili "moji" rodiče. Pořádně jsem se nadechl než jsem vešel do domu.
,,Cloe." vrhla se mi kolem ramen paní Evansová. Věnoval jsem jí obětí a pak jsem si všiml pana Evanse. Odkašlal jsem si, aby mě pustila. Začala se mračit. Jsem vážně idiot. S touhle rodinou já prostě neumím mluvit a ani se neumím chovat. Šel jsem ke "svému" otci a objal ho. Z kuchyně začalo něco pískat a bublat.
,,Brambory!" vystřelila paní Evansová. Začal jsem se smát spolu s otcem. Vlastně mi ani nevadí, že se vrátili. Vím, že je to jen na chvíli a zase odjedou, ale aspoň se nebudu tolik nudit. Chybí mi i vlastní rodiče, takže tohle je taková malá náhrada. Jen si dávat pozor na to, co řeknu.

,,Cloe pojď." vybídl mě pan Evans. Následoval jsem ho k nějaké místnosti. Nikdy předtím jsem tam nebyl. Vůbec netuším, že mě nenapadlo prozkoumat jim barák, když jsem se celé dny nudil. 'Asi jsem slušně vychovaný.' odpověděl jsem si v duchu. Pak jsem se rozesmál. 'Ne to nejsi!'
,,Něco k smíchu?" udivil se pan Evans a otevřel dveře, abych mohl vejít. Zavrtěl jsem hlavou a ocitl jsem se v jeho kanceláři. Nebo v kanceláři paní Evansové a nebo. To je jedno, prostě kanceláři.
,,Co tu děláme?" otázal jsem se. Kývl abych se posadil na židli. I on si sedl, naproti mně za stůl. Zdál se mi nervózní a já netušil, co mám čekat.
,,Víš, že jsme s maminkou obnovovali už po druhé náš manželský vztah. Chci ti jen říct, že to chceme udělat i do třetice. Přesněji 29. srpna." povytáhl obočí, jak když by čekal na můj souhlas. Byl jsem zaskočený, když řekl to datum.
,,29.sprna?" otázal jsem se. Ten den je úplněk. Můj den. Můj a Cloe.
,,Jistě. To bude přesně 20 let, co jsme spolu." zasmál se. Nevěděl jsem, co mám říct. Přeju jim, že jsou spolu takhle dlouho, ale to spolu nemůžou být takhle dlouho třeba 28. srpna? Co teď jako budem dělat?
,,V kolik hodin?" zeptal jsem se.
,,V poledne by začal obřad a už jsem pronajal v jednom hotelu sál pro oslavu." byl šťastný. Tolik šťastný. Bude to ještě zajímavý den. Povzdechl jsem si. ,,Já vím, že na svatby nejsi. Proto ti to říkám tady a v klidu, aby to neslyšela máma jako předtím. Začala si řádit, pamatuješ? Že je to pitomost a ona byla zklamaná." povzdechl jsem si ještě jednou. Co mám teď jako dělat? Ať se klidně vezmou ještě do třetice, ale je to v nevhodný den. Ani jsem ještě nezjišťoval v kolik hodin nastane přesně úplněk a ani jeden z nás neví, jak celý den bude probíhat a oni se do toho chtějí jště vzít.
,,Jsem ráda, že to chcete udělat znovu." řekl jsem s úsměvem. Pan Evans se také usmál.
,,Tak teď půjdeme na oběd, ne?" vstal. Také jsem vstal a šel za ním.
***
,,Večer odjíždíme. Příští víkend už se vrtátíme nadobro." řekla paní Evansová a začala ukládat nádobí do myčky. Pan Evans někam odešel. Rozhodl jsem se, že jí pomůžu. Vzal jsem talíře ze stolu a dal je do myčky.
,,Nechceš zajít do muzea a nebo někam? Jako celá rodina." zeptala se. Pokrčil jsem rameny. Na jednu stranu bych s nimi rád šel, ale stejně budu celou dobu přemýšlet o tom, jak to uděláme a jak to všechno dopadne.
,,Takže nic." povzdechla si. Nebyl jsem šťastný, jak se zatvářila a přišla mi smutná, ale přeci jsem byl šťastný, že to vzdala.
,,Slyšel jsem, že se chcete s tátou zase vzít." zašeptal jsem. Už jen ze slušnosti bych měl být hodný a milý i na ní. Podívala se na mě a přikývla. Objal jsem jí. ,,To je dobře." zašeptal jsem znovu. Nelhal jsem. Je to romantické.
-------------------------------------------
1) Vezmou se?
2) Jak dopadne 29.srpen?
3) Bude to happy end?

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Christ Christ | 6. dubna 2013 v 11:41 | Reagovat

1) No, doufám že ano.. taky mě napadlo, že by se vzali místo jejích rodičů Harry a Cloe, ale to je blbost. :DDDD Nebo ne? ;)
2) Doufám že to dobře dopadne, a Harry s Cloe se konečně promění tak, jak to má být. :DD
3) To doufám! :DD To by si mi přece nemohla udělat. :DDD

2 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 6. dubna 2013 v 15:53 | Reagovat

1. Myslím, že áno... prečo by nie? :D
2. Nejako... zaujímavo :D Radšej nad tým nechcem ani len uvažovať :D
3. Úprimne, bojím sa, že nič také nemáš v pláne... ale vieš, že ukončiť poviedku happy endom je to najlepšie, čo môžeš urobiť! :D

3 Adu Adu | 6. dubna 2013 v 16:08 | Reagovat

1) Ano, ale něco se mi na té otázce nelíbí...
2) Dobře?
3) Bojím se, že ne. Ale přála bych si to...

4 andrea10adamcova andrea10adamcova | E-mail | 6. dubna 2013 v 16:20 | Reagovat

1) asi ano ale jak napsala Adu taky se mi na tom něco nezdá
2)Podle mě to stihnou
3) I když bych chěla aby to dopadlo dobře podle teto otázky asi ne ale jestli můžu tak prosím ať má tenhle příběh happy end :) <3  
A jinak je to krásnej příběh díky že ho pro nás píšeš

5 *P* *P* | Web | 6. dubna 2013 v 16:39 | Reagovat

1) Mmm..asi hej
2) Neviem :D
3) Áno!! Milujem happy endy! A preto to tak musí skončiť! :3

PS: Buď taká láskavá a prosím napíš ďalšiu časť Letters. Prosím, prosím smutne koukám :3

6 Christen Christen | Web | 6. dubna 2013 v 19:44 | Reagovat

1) Myslím si, že ano, ale musím sem dát jedno velké ALE, protože ta otázka mi přijde zvláštní a mám pocit, že něco skrývá  
2) Tak já očekávám, že 29. sprna dopadne dobře už jen proto že mám v srpnu narozeniny :D ale i tak myslím si, že tam nějaké komplikace určitě budou...
3) Tak nenašla jsem od tebe ještě žádnou povídku, která by končila nějak tragicky tak doufám, že zůstaneš u happy endu...

7 Zev Zev | Web | 7. dubna 2013 v 1:06 | Reagovat

1) Jasně, že se vezmou... Proč by se nebrali? :'D
2) tak to netuším zlato :o)
3) Bude! Bude! Bude! Ale když se ptáš, tak nebude :'D

Uh, weirdo comment :DD

8 Chachi Chachi | Web | 7. dubna 2013 v 15:50 | Reagovat

1. Ano...
2. Netuším. Doufám, že to dopadne dobře. Sice víš, že mám trochu ráda sad endy, ale zrovna v téhle... nechcii :D
3. Musí. Musí. Musí. Musí. Musí. Musí. Musí. Pošlu na tebe Keviny a Paula, jestli ne! :D

Ta povídka je dokonalá a taky je mi celkem líto, že už se chýlí ke konci. Ale co, Nic netrvá věčně. :)

9 Isa Isa | Web | 7. dubna 2013 v 18:32 | Reagovat

1. Ano.
2. Snad dobře. :)
3. V to pevně doufám. :DD

Perfektní díl jako vždycky. Jsem ráda, že se Cloe s Harrym konečně nějakým způsobem zase dali dohromady. :D

10 loveonedirection-directioners loveonedirection-directioners | 8. dubna 2013 v 12:22 | Reagovat

1. Ano
2. Bude to bláznivý den, ale doufám, že to dopadne dobře
3. Prosím ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama