One Month | talking, talking | part 16.

11. dubna 2013 v 15:07 | Dem. |  |One Month.|
Ehm, četli jste jak jsem ke 14.dílu napsala, že povídka nebude mít jen 15.dílů, ale maximálně 17? Dovolte mi, abych se sama zasmála. :D Celkem je jich totiž 23. :D No, nějak jsem se rozepsala no. :D Ale jsem ráda, že už mám konec. :D
Varování: Nudný, mírně dlouhý díl. - snad až na 21. díl budou všechny díly stejně dlouhé.
Harry vypráví (v těle Cloe):
Další den už byl dům zase prázdný. Dokud Evansovi neodjeli, tak jsme sledovali nějaký film v televizi, ale nic z toho nemám. Nejen, že mě to nebavilo, ale byl jsem i duchem nepřítomný. Před spaním jsem se modlil, aby náš den vyšel a Evansovic pochopitelně také, ale v kostech cítím komplikace.

Byl jsem po snídani, když jsem se rozhodl zavolat Cloe. Chvíli trvalo než mi hovor přijala, ale jak jsem uslyšel ten svůj ranní chraplák, byl jsem šťastný. Oznámil jsem jí, že si s ní musím promluvit, takže se máme sejít v parku nedaleko mého, chci říct jejího, domu. Cestu jsem si vygoogloval, protože tahle část Londýna je úplně odlišná než ta ve které žiji já a navíc jsem tam nikdy nebyl. Máme se sejít u kašny.
***
Byly tři odpoledne, když jsem jí uviděl, jak sedí na kašně a vodou si nechává osvěžovat dlaně. Pousmál jsem se a pomalým krokem šel k ní.
,,Deš pozdě." vyjela na mě. Ani se neotočila, takže nevím jak mě poznala, ale to je mi teď celkem jedno, protože ten její tón. '1,2,3,..' takhle jsem v duchu pokračoval až do desíti. Jinak bych jí musel už praštit za to, jak je jeden den v pohodě a další den na mě štěká a to jsem vlastě ani nic neřekl.
,,Tvý rodiče se chtějí zase vzít." přisedl jsem si vedle ní na okraj kašny. Protočila oči v sloup a povzdechla si.
,,Zase. Nesnášim svatby." zamumlala a plácla rukou do vody. Poté jí vyndala a třásla s ní dokud i ta poslední kapka nestekla.
,,To mi taky došlo." pousmál jsem se. ,,Ale jak to uděláme?" otázal jsem se. Povytáhla obočí. ,,Uděláme co?"
,,Tvý rodiče se berou v ten den, kdy je úplněk. Navíc musíš být na svatbě.."
,,Nemusím!" přerušila mě ostře. Zavřel jsem oči a zhluboka jsem se nadechl. '1,2,3..' víte, co myslím.
,,Jsou to tvoji rodiče a ty to nechceš vidět? Dvacet let manželství. Kdo by si to nechal ujít?" otázal jsem se, protože jí nechápu.
,,Já. Já bych si to klidně nechala ujít. Navíc tam musíš hlavně ty. Ty seš Cloe, já jsem Harold." odvětila nezaujatě. Já bych skákal tři metry vysoko, kdyby se naši znovu brali.
,,Harold?" zopakoval jsem. Skousla si spodní ret a poté se doširoka pousmála.
,,Já prostě na tu svatbu nejdu, když nemusím." řekla a pokrčila ramenem.
,,Musíš." odpověděl jsem rychle. ,,Proč? A prosím neříkej, protože jsou to tvý rodiče."
,,Musíš protože půjdeš se mnou." odvětil jsem tak, že jsem byl rozhodlý. ,,Jak to myslíš? Jako doprovod?" chytrá. Přikývl jsem. ,,Ne." odpověděla a přidala k tomu i nesouhlasné zavrtění hlavy.
,,Co ti na tom vadí? Ten den musíme být stejně spolu a jinak to nevidím." měl jsem co dělat, abych na ní nezačal křičet. V její blízkosti jsem takový nervák, neznám se.
,,No jo furt. Tak to našim oznam, že tam potáhneš nějakýho Harryho. Užij si vyptávání." k poslední větě přitala mírné našpulení rtů a mrknutí. Nevyjde jí to. Nepovolím.
,,Užiju." vyplázl jsem jazyk, ona se zakřenila a zavrtěla hlavou. ,,Pojď." zvedla se a natáhla ruku. Pohotově jsem se jí chytl a nechal se vést. Když jsme dorazili k velkému dubu, tak mě pustila a šla se o něj opřít z druhé strany. Pomalu a potichu jsem šel za ní a stejně tak jsem si i sedl. Před námi tekla řeka Temže a na druhé straně byl vidět Big Ben s ostatníma památkama.
,,Tak odtud se berou ty fotky." řekl jsem skoro až s údivem. Trošku jsem byl. Přál bych si to tu vidět večer, když je druhá strana Londýna osvětlená. Cloe se nachvíli zasmála.
,,Večer je to tu úžasné." řekla a natáhla se pro kamínek před námi. Byla jich tam celá hromada. Hodila jej do řeky. Opřel jsem se o strom a snažil si udělat větší a lepší pohodlý. Když jí házení přestalo bavit, také se opřela a zavřela oči.
,,Co když se něco pokazí?" zašeptala. Koutkem oka jsem se na ní podíval. Stále měla zavřená víčka a jedna hnědá, neposedná kudrlinka jí lezla do obličeje.
,,Musíš věřit, že ne." odvětil jsem. Také jsem zavřel oči a uslyšel jsem povzdech. ,,Nechci, abychom jim pokazili svatbu."
,,To také nechci. Zjistíme v kolik hodin má být přesně úplněk a prostě musíme být spolu, ale i u nich." řekl jsem a pocítil na sobě pohled. Neotevřel jsem oči. ,,Bude tam hodně lidí. Nedokážu si to představit." poté jsem uslyšel žblunknutí. Pomalu jsem začal otevírat oči. Sedl jsem si tak, abych byl vedle ní. Skrčil jsem nohy a položil si na ně ruce. Ona stále házela kamínky.
,,Taky si to nedokážu představit. Ani nevíme, co dělat. Asi to přijde samo, ale mám z toho strach, když tam budou všude lidi a my na jednou.."
,,Najednou co?" pootočila hlavu. ,,To kdybych věděl." pousmál jsem se. Měli jsme se té kartářky zeptat, jak se to bude ten den odehrávat, co máme dělat. My nevíme absolutně nic. Na stroprocent musíme vědět, že se navzájem milujeme, protože jinak je to ztracený. Byl by to ten nejhorší den, který bych zažil. A Evansovi také. Nedokážu ani myslet. Pomyšlení na to, že by Evansovi přišli o dceru, že bych přišel o Cloe. Mám z toho husí kůži. Bude to buď a nebo. Slyšet od Cloe 'asi tě miluju' je příjemné, ale to slůvko 'asi' mě bude až do devětadvacátého srpna strašit. Buď dva životy, tak jak je to od přírody dané, nebo se toho svého vzdám.
,,Přemýšlíš?" ozvalo se, se smíchem na rtech. Protřepal jsem hlavou. ,,Už ne." odvětil jsem.
,,Nebudeme na ten den myslet, dobře? Nějak se to prostě stane. Něco se stane. Asi si uděláme celoživotný ostudu jestli tam okolo nás budou nějaké záře nebo já nevím, ale to je teď jedno." řekla a celou dobu mi hleděla do očí.
,,Záře? Proč by ta byly?" zeptal jsem se. Držel jsem v sobě smích. ,,Nevím. Ty snad víš, jak se to stane a co se bude dít?" zavrtěl jsem hlavou na znamení, že nic nevím. ,,Tak vidíš. Můžou tam být." řekla s mírným úsměvem.

,,Víš, co je zvláštní?" začal jsem. Hodila po mě tázací pohled. ,,Skoro nic o sobě nevíme. A když jo, tak většinou jen to špatné."
,,A přesto mě miluješ." naklonila se blíže ke mně. Můj pohled sjel na její, tedy mé, rty. ,,A ty?" špitl jsem. Skousla si ret s přikývnutím. Poté mě už jen políbila.
,,Miluju to jak se hádáme." musel jsem se zasmát, když to řekla. ,,A víš, že já i docela taky. Teda zrovna příjemné to není, ale i přesto je to svým způsobem jedna věc, kterou dělám rád."
,,Mě se to taky nelíbí. Ale až se dá všechno do pořádku, tak se s tebou budu chtít i nadále hádat."
,,Ale budeš míň nesnesitelná, prosím." přimouřila víčka a dělala, že dlouze a usilovně přemýšlí. Takže jsem připravený, že z ní zase jednou vypadne něco, přičemž budu muset počítat v duchu do desíti.
,,Pokusím se." mrkla. Ulevilo se mi.
,,Nemůžeš po mě, ale chtít abych se úplně změnila. Ty taky nejsi dokonalej." protočil jsem oči a dál tohle téma neřešil. Cítil jsem, že to nabírá spát na další hádku.

Seděli jsme tam ještě dvě hodiny. Celé jsme je propovídali. Byl jsem docela překvapený, jaké má známky a jak moc by jí bavila práce doktorky. Přesněji chirurga nebo dětské lékařky. Na oplátku jsem já musel říct něco o své střední škole a zasvětil jsem jí i do toho, že Gemma je sprostředkovatel mezi mnou a jedním klukem, který falšuje vysvědčení. Díky téhle konverzaci jsem si uvědomil, že ještě necelé dva roky a budu muset říct mámě a Robinovi pravdu. Ještě dva roky života mám. Když opomenu dočasnou situaci. Také jsme se smáli, když jsme vzpomínali na naše začátky. Na naší první noc, nadcházející ráno a naše první hádka. Na Zayna, ale o tom jsme se bavili jen krátce a ještě ke všemu o tom, jak mě políbil. Nějak moc se jí nechtělo bavit o klukovi, který jí několikrát podvedl, ale tomu rozumím. Když však přišla řada na mě a na mé vztahy, tak jsem zalhal. Upřímnost je ve vztahu důležitá, to já vím, ale nemusí vědět kolik holek jsem měl, i když ona měla kluků taky požehnaně.
-------------------------------------
Pět minut sedím a přemýšlím nad otázkama. Nic nevím. :D Napadají mě otázky, které by vám mohli naznačit, co bude v dalším díle a nebo jak to dopadne. To nechci, takže jen jedna z fleku a ta samá. :D Třeba napiště, co vám na povídce vadí a co chybí. Sice už mám konec hotový, ale třeba by se s tím dalo něco dělat. ;)

1) Zůstane to mezi nima už dobré?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hanina Hanina | Web | 11. dubna 2013 v 15:28 | Reagovat

Z 15 dílů 23. :DDD Ale já jsem jen ráda, potože si nedokážu představit konec. Mě se zdá, že tomu chybí jen sex. :D Narovinu. :D Jo bude divný když by spolu spali, ale třeba až by se prohodili. :D Jestli vůbec co??! :D

1) Když je to najednou tolik dílů, tak se obávám že ne. Nevím co jsi napsala. :D

2 Isa Isa | Web | 11. dubna 2013 v 17:48 | Reagovat

Jsem moc ráda, že jsi to takhle neúmyslně prodloužila. :D Strašně se mi ten vztah Cloe a Harryho líbí, i když mi Cloe přijde taková nevděčná. On jí tak miluje a ona mu není schopná ty dvě slova říct. Chápala bych, kdyby ho nemilovala, ale kdo by jeho nemiloval? :D

1. Snad ano, ale nutno podotknout, že Haniny odpověď na tuhle otázku je dost diskutabilní. Má pravdu, že když se to tak prodloužilo, tak v tom bude nějaký háček. :D

3 andrea10adamcova andrea10adamcova | 11. dubna 2013 v 18:22 | Reagovat

Přála bych si aby bylo ale asi bude háček ,ale doufám že to bude příběh s Happy endem

4 Wendy Wendy | Web | 11. dubna 2013 v 18:52 | Reagovat

ne neskončila sem ale prostě poslední dobou není inspirace ani čas ( co to kecám,vždyt' tady sedím furt! :D ):)

5 Anne Anne | Web | 11. dubna 2013 v 18:54 | Reagovat

Ty si mě tak moc potěšila, že ani nevíš jak! Píšeš totitž naprosto DOKONALE a proto mě to těší několikanásobně:).

6 Adu Adu | 12. dubna 2013 v 9:54 | Reagovat

1) Nope

7 Christ Christ | 12. dubna 2013 v 14:31 | Reagovat

1) Když se tak ptáš, a navíc máš ještě tolik dílů, tak asi ne. Určitě se zase něco stane, pohádají se atd. :DDD

8 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 12. dubna 2013 v 16:26 | Reagovat

1. No, neviem. Viem, ako ty totiž tie happy endy nemusíš...:D Takže uvidíme. Vieš, že by sme ti za to boli všetci vďační, však?

9 Christen Christen | Web | 13. dubna 2013 v 0:21 | Reagovat

1) Na začítku to začalo velmi špatně no začalo to hádky a tím, že si jejich duše vyxměnili těla ( Omlouvám se nevím jak to jinak napsat :D) A tak by měl být konec dobrý tedy já si to přeji.. Myslím si, že si to oba zaslouží

PS. Přesně tak takhle to vidím i já a my to tak máme my jeden týden píše testů, že nevíš kam dříve skočit a pak přijde týden, kdy se nic nepíše a to mě štve.. Tak víš co já se těch 20 stránek učím jen do 1 předmětu pač ten učitel je debil, ale nejhorší je, že ty se učíš 20 stránek a s toho dostaneš 7 otázek, ale hlavně, že se tohu musíme učit tolik.. To víš, že jsem to zvládla a děkuji :) to já taky dnes jsem začala něco málo upravovat, ale víc se do toho pustím až zítra (tedy vlastně dnes :D) Nový lay..? Určitě jen musím najít někoho ochotného což je někdy těžký úkol :D

10 Nikuše Nikuše | 14. dubna 2013 v 13:04 | Reagovat

1)Když to má 23 dílů, tak v tom určitě něco bude. :D

11 Chantal | robert-downeyjrcz Chantal | robert-downeyjrcz | Web | 15. dubna 2013 v 21:02 | Reagovat

Už čtu hezky pozpátku, je to úžasné :3 :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama