Tento díl je přeci jen ještě nudný, ale už se to začíná vyvýjet. Například už se tam vyskytuje první důležitá informace, ale nechám toho prozrazování. :D

,,Konečně." odfrkla jsem si a pustila dva kufry na podlahu. ,,Jsem doma!" oznámila jsem v křiku na celý dům. Ticho. Pokrčila jsem rameny, vzala kufry a šla do kuchyně.
,,Nečekaně!" procedila jsem mezi zuby ironicky při pohledu na lísteček, který byl magnetem přitahován k lednici. Vzala jsem jej a přečetla - 'Musel jsem na důležitou schůzku. Zítra si konečně promluvíme mezi čtyřma očima a ne přes tu internetou blbost skype. Doufám, že jsi si to v Brightonu užila. Táta.'
,,Ani nevíš jak." zašeptala jsem do toho ticha a přiznávám, sama sebe jsem se v tu chvíli bála. Lísteček jsem zmuchlala a vyhodila do koše. Popadla jsem kufry a šla do svého pokoje. Vzala jsem si věci na spaní a zavřela jsem se v koupelně. Napustila jsem si vanu a ponořila jsem se do ní až po krk. Hlavu jsem si opřela o kraj vany a zavřela jsem oči. Po dvou měsících jsem konečně relaxovala ve své vaně.
***
Během spánku, jakoby mě někdo pozoroval. Polilo mě horko. Chtěla jsem otevřít oči a probudit se, ale nešlo to. Místo toho jsem se převalovala z jedné strany postele na druhou. Zdálo se mi, že někdo stojí v mém pokoji. U otevřeného okna. Nějaký kluk nebo muž. Neviděla jsem mu do tváře. Jeho silueta nestačila.
,,Kdo jsi?" zeptala jsem se vyděšeně postavy v mém snu. Osoba se přiblížila ke mě. Stála nademnou. Ani tak jsem nepoznala, kdo to je. Bylo to tak reálné. Pohltil mě chtíč. Tolik jsem si přála otevřít oči a přesvědčit se, jestli se jedná jen o sen. ,,Kdo-" nasucho jsem polkla ,,jsi?" znovu jsem polkla. Tentokrát se mi v ústech začaly tvořit sliny. Cítila jsem, jak se potím na každém kousíčku mého těla. Nejvíce vlhko bylo na mém krku a čele. Osoba se ke mě sklonila na maximum. Do obličeje jsem mu stále neviděla. Opatrně zvedl ruku a pohladil mě po tváři. Cukla jsem sebou a zhluboka jsem začala dýchat. Nahlas, intenzivně, rychle. Neznámá osoba položila své horké rty na moje vlhké čelo. Poté jsem ucítila jemný pohyb jeho rtů. ,,Kdo?-" ,,Pššt!" umlčel mě. Stále jsem dýchala jako předtím a ještě více jsem chtěla otevřít oči. ,,Tak nevinná." zašeptal. Jeho hlas jsem nepoznávala. ,,Zdáš-se-mi?" otázala jsem se mezi polikáním. Opět to neuvěřitelně nesnesitelné sucho. ,,Ne." špitl a jeho ukazováček mě pohladil na vroucí tváři.
1.září 2013
,,Grace, dobré ráno." nechtěla jsem, ale otevřela jsem oči. Nademnou se skláněl můj milující tatínek. Zamračila jsem se a zachumlala jsem se pod deku. Byl neobvykle sluneční den a žhavé paprsky se odrážely v mých očích. Teď už tedy ne.
,,Udělal jsem tvé oblíbené vafle, se šlehačkou a ovocem." lákal mě.
,,Táto!" vztekala jsem se pod dekou. Rozesmál se. ,,Je půl jedenácté. Vstávej."
,,Kdy ses vrátil domů?" zeptala jsem se. Byla jsem připravená oddat se dennímu světlu, stalo se. Naposledy jsem se zamračila a promnula si víčka.
,,Asi v jedenáct večer, proč?" prohlédl si mě. Zaujatě nechal svůj zrak na mém šedém tričku.
,,Byl jsi u mě v pokoji?" zeptala jsem se a také jsem se podívala na své tričko.
,,Ne. Asi jsi měla nějaký sen. Evidentně dost vyčerpávající, ještě teď jde vidět, jak jsi se potila." rozesmál se na celé kolo. Automaticky jsem vzala nejbližší polštář a hodila jsem mu ho do tváře. ,,Nemůžu za to!" křikla jsem se smíchem na rtech.
***
,,Tak jak tam bylo?" tázavě se na mě díval. Právě jsme začali snídat.
,,Šlo to." lhostejně jsem odvětila. ,,Jenom to šlo?" pousmál se.
,,Byly prázdniny a já byla v cizí škole ještě s dalšíma dvaceti lidma, který prostě nevěděli co o prázdniny dělat. Učila jsem se. Jsem z toho unavená. Příště budu raději sedět celý dny doma, dívat se na romantické kraviny a přiberu při tom deset kilo!" pokrčila jsem rameny a zakousla jsem se do vafle. ,,Chtěla jsi tam. Já tě nenutil." jakoby se obhajoval. Copak jsem mu naznačila, že za to může on? ,,Já vím. Jenže, co dělat v Bradfordu, když to tady znáš, kamarády nemáš a jsi třídní šprtka? Pověz tatínku?"
,,Nebuď drzá!" vyhrkl až mu z pusy vyletěla šlehačka. Dala jsem si ruku před pusu, abych se nezačala smát nahlas, zatímco on to stíral ubrouskem.
,,Co jsi měl včera za tak důležitou schůzi?" zajímalo mě. Můj otec je místní soukromý lékař. Je to především chirurg, ale teď když dělá i na vlastní pěst, tak píše předpisy na léky proti kašlíčku. Nechce se vázat na nemocnici, ale často ho tam volají, protože potřebují další dvě ruce, takže určitě byl řešit něco v nemocnici.
,,Bylo to pracovní." polkl poslední sousto jeho vafle. ,,Nemusíš se tím trápit."
,,To nemám ani v plánu, jen jsem se zeptala." uraženě jsem se zvedla od stolu a odešla jsem. Samozřejmě, nezapomněla jsem tam nechat špinavé nádobí. Ať si to doktor uklidí, umeje a utře sám.
***
Zbytek neděle jsem strávila učením. Škola sice začíná až zítra, ale hned od prvního dne se budeme učit bez jakýchkoliv vyjímek. Nedá se říct, že bych se vyloženě učila, ale prohlížela jsem si učebnice a zjišťovala, co po nás budou ve třetím ročníku chtít.
Já a kamarádi? Není to tak, že bych neměla kamarády, ale tady se lidem nedá věřit. Nepotřebuji nyní ke svému chaotickému životu řešit ještě problémy dalších X holek. Vystačím si s Hannah a pár otravnýma lidma, kteří si říkaj přátelé. Pak si ještě hodně rozumím s mým spolužákem Niallem. Ten blonďák, co evidentně potkal nějaký silný zboží a včera večer si s kamarádem hrál, koho dřív přejede auto. Mám toho kluka celkem ráda. Je upřímný, vtipný, zranitelný, hodný, ale blbý.
Můj milovaný otec samozřejmě odešel do ordinace. Slyšela jsem jeho rozhovor s nějakým pánem. Po telefonu, pochopitelně. Vůbec tomu nerozumím, ale kdo by rozumněl tomuto a ještě, když slyšíte jen jednu stranu:
'Sejdem se u mě v ordinaci.' , 'Mám ti vzít to samé, co minule?' , 'Dobře, vezmu doma nějaké silné léky na spaní, ale nejsem si jist, jestli je to v tvém případě dobré.' , 'Však já to vím. Musíš spát, aby..aby jsi byl na noc v klidu. Jenže to tě taky může uspat úplně.' , 'Nechoť na mě s tím, co jsi zač. To nic nemění!' , 'Neřvi na mě! Tvého vysokého postavení se nebojím. Musím končit, sejdem se tedy v sedm u mě. Zatim.'
Dokážu si z toho odvodit, že můj otec je k tomu všemu ještě mafián, načerno předepisuje silné léky na spaní nějakému chlapovi s vysokým postavením, kterého se ovšem nebojí. Je to mafián v bílém obleku.
Ještě bych chtěla dodat, že vždy budu uvádět den v kterém se děj nachází. Do budoucna to bude lepší a myslím si, že se v tom také lépe vyznáte. Někdy totiž budou flashbacky a také mě nebaví psát - je sobota, ve středu jsem..bla bla a bla. :D
Bill = otec Grace.
2) Něco zvláštního na telefonátu Billa?
3) Mám pokračovat?


















1) Niall? Nebo Harry? :P
2) Myslím si, že to má něco společného s klukama. Ale nevím.
3) To je ale stupidní otázka! Musíš pokračovat, prosím prosím. Jsem strašně zvědavá, jak se to bude odvíjet dál.
Těším se na pokráčko :-)