Vím, že to sem nepatří, ale když já musim. :D Moje kamarádka často vymýšlí nějaké básničky. Nejsem si jistá jestli zrovna ten červen je její dodatek, ale dostala jsem u toho nehoráznej výbuch. :D
Březen - za kamna vlezem
Duben - ještě tam budem
Květen - topim jak kretén
1. poloina června - na loďce jedem
2. polovina června - dusim se vedrem

,,Stalo se něco?" zajímal se a tázavě na mě hleděl. Nejprve jsem zavrtěla hlavou, že ne, ale pak jsem začala přikyvovat. Usmál se a nepatrně si olízl rty. Nepřišlo mi to nechutné. Nechutné mi přišlo, jak sexy je on a jeho auto. 'Jenny přestaň!' okřiklo mě moje vlastní já.
,,Já-já.." zakoktala jsem. Poručil, aby se jedno jeho obočí zvedlo, což mi vykouzlilo další úsměv na tváři. ,,Do toho auta nevlezu!" řekla jsem a nahnula se přes něj, abych se na tu sexy černou zrůdu ještě podívala. Rychle jsem zamrkala a zavrtěla hlavou. ,,Prostě ne." zašeptala jsem.
,,Můžeme jít pěšky." nabídnul a pokrčil rameno.
,,To bude lepší, promiň." odvětila jsem a začala jsem se cítit trapně. 'Ne takhle se kvůli Zaynovi cítit nebudeš!' poručila jsem si a měla jsem pravdu. Zayn mě nesmí donutit cítit se trapně, poníženě a bezmocně. Došlo mi, že na něj vlastně ani nejsem naštvaná. Jistě, že bych mu nejraději dala pár facek za to, jak se chová k Liamovi, ale co týče sobotního večera, tak ne.
,,Nemusíš se omlouvat. Jen si vezmu pár věcí z auta, jdeme?" otázal se a naznačil rukou, že mám jít první. Chtěla jsem si ho prohlédnout, ale zastavila jsem se u druhého rozeplého knoflíčku jeho růžové košile. Nemám ráda růžovou, ale jemu sluší. Zavrtěla jsem hlavou, že zase myslím na blbosti a prostě jsem šla.
Zayn si z auta vyndal mobil a peněženku. Vzpomněla jsem si, že jsem mobil i peněženku nechala doma. Nadruhou stranu, mobil nepotřebuji a peníze vlastně teď nemám. Zamkl své auto a s úsměvem se na mě podíval. ,,Kam půjdeme?" zeptal se.
,,Nevím. Do parku?" navrhla jsem. Svrštil obočí a na čele se mu objevila slabá vráska.
,,Můžeme si jít sednout třeba někam do kavárny?" navrhl pro změnu on. Nápad to byl skvělý, ale nemám peníze.
,,Ty Zayn Malik a do kavárny?" otázala jsem se. Musela jsem něco říct, protože je to rozhodně lepší, než oznámit mu, že nemám peníze.
Zayn se pousmál a pokrčil rameny. ,,Myslíš si, že chodím jen někam chlastat?"
Zavrtěla jsem hlavou. ,,To si vůbec nemyslím." odpověděla jsem ironicky.
Povzdechl si. ,,Jdem. Zarohem jedna je. Všiml jsem si jí, když jsem sem jel." zavelil. Opravdu to přikázal, protože mě beze slova chytl okolo ramen a tlačil, abych šla. Udělala jsem tři kroky a on se mě přestal dotýkat.
,,Co si dáte?" přišla k nám mladá rusovlasá dívka.
,,Já si dám latte a ty Jenny?" podíval se na mě. ,,To samé." odvětila jsem k té dívce. Ona si napsala naší objednávku a odešla. Seděli jsme v jednom rohu kavárny a mohli jsme být rádi, že tu místo bylo. Já jsem ovšem byla ještě více nervózní, protože nemám ani tušení, jak zaplatím.
,,Opravdu mě mrzí to, co se stalo na tom večírku." začal Zayn. Trhla jsem hlavou a odpoutala se tak z mých myšlenek. ,,To je v pohodě." odvětila jsem. Překvapeně se na mě podíval. ,,Opravdu? Žádné nadávání? Nebudeš dělat žádné scény?" tázal se. Pousmála jsem se. ,,Ne." stručně a rychle jsem odpověděla.
,,Jak se ti vůbec líbí v Londýně?" nahodil okamžitě téma. Pohledem jsem přelétla na servírku, která zrovna připravovala naše nápoje. ,,Líbí." odvětila jsem a s malým úsměvem. Zayn s úsměvem přikývl a začal si hrát se svými prsty. Nepřišlo mi, že by byl nervózní, ale bylo zvláštní ho takhle vidět.
,,Nechci abys o mě měla špatný obrázek jen proto, protože..vždyť víš." poslední část svého krátkého proslovu zašeptal se sklopeným zrakem.
,,Nechápu to." hlesla jsem. Zayn mi zrovna věnoval pohled, když k nám přišla ta rusovlasá servírka. Položila nám latte na stůl a zase odešla. ,,Co nechápeš?" otázal se a nasypal si curk na pěnu.
,,Tebe. Jak se můžeš chovat takhle ke svému bývalému nejlepšímu kamarádovi?" zavrtěla jsem nechápavě hlavou a udělala jsem to samé, co on. Když jsem si curk nasypala do svého latte, tak jsem to pomalu začala míchat.
,,Už jsem s tím přestal." řekl. Pravda je, že už nějaký ten den mu nijak neublížil.
,,A proč?" zajímala jsem se. ,,Tedy tím nechci říct, že se k tomu máš vrátit, ale takhle zničeho nic." pokrčila jsem rameny a sledovala jsem ho. ,,Řekl bych, že kvůli tobě." mrkl.
,,Kvůli mě?" zopakovala jsem jeho poslední slova.
Přikývl a pousmál se. ,,Došlo mi, že mu tím ubližuji. Představoval jsem si, jaké by to třeba bylo, když by to bylo obráceně. Taky by se ke mně otočil zády?"
,,Neotočil." ozvala jsem se. Poznala jsem, že tím jeho řeč nekončí, tak jsem čekala co dál řekne.
,,Když by se jeho máma nestala ředitelkou, tak by to bylo všechno jinak. Tehdy jsem si prostě vybral špatně, ale teď bych se chtěl změnit."
Fajn, moc dobře ho neznám, ale věřím mu. Ani jednou nepřerušil náš oční kontakt. Přidával či naopak ubíral na síle hlasu dle toho, jak měla daná slova vyznít.
,,Nechci se o Liamovi moc bavit. Je to tvůj kamarád a navíc jsme si kdysi slíbili, že se prostě o tom druhém nebudeme nikde bavit. Neřekneme nic na toho druhého." páni zarazilo mě to. Liam mi jednou řekl, že takový slib mají. Tehdy se mi vlastně poprvé otevřel, ale o Zaynovi se moc bavit nechtěl.
,,Stalo se něco?" otázal se znepokojeně. Okamžitě jsem se přestala rozplívat nad tím, jací tihle dva jsou. Liam je sice hodnější, upřímnější, citlivější a milejší, ale oba dva drží slovo. Bůhví kolik let je to už zpátky, co si tenhle slib dali, ale jak se zdá, drží ho. Otázka je jestli je to pravda.
,,Neříkej mi, že jsi nikde nic o Liamovi neřekl." pronesla jsem a napila jsem se opatrně teplého nápoje. Zayn zavrtěl hlavou. ,,Jistě, že řekl. Ve škole, ale pořád jsem opakoval to samé. Utahoval jsem si z něj, ale nikdy jsem neřekl například že kouká na Super drbnu, nikdy. Nikomu jsem neřekl nic z jeho osobního života, dětství a tak. On ti snad něco říkal?" znejistil.
,,Ne, neříkal. Jen to, jak to všechno začalo, proč si se takhle začal chovat, ale co se týče osobního života, rodiny apod., tak nic. Argumentoval to stejně, jako ty." se závěrem proslovu jsem se pousmála.
,,Tak nebudeme Liama řešit, dobře? Řekni mi něco o tobě." navrhl a napil se.
,,Nemysli si, že to půjde takhle rychle." řekla jsem a on vykulil oči.
,,Klidně tě ráda poznám, ale kdo mi zaručí že říkáš pravdu a že nemáš špatné úmysly? Nejsem blbá Zayne." objasnila jsem svojí předešlou větu. Bez úsměvu přikývl. ,,To chápu. Netvrdím, že mi musíš hned věřit a taky po tobě nechci, aby si mi řekla všechna tvá tajemství, ale někde se začít musí." pokrčil rameny.
Se Zaynem jsem v kavárně strávila ještě další dvě hodiny. Při dalším objednávání, tentokrát už jen perlivé vody, jsem mu oznámila, že u sebe nemám peníze a že vlastně momentálně ani žádné nemá. Vzal to jakoby by byla samozřejmnost, že platí on. Byla jsem ovšem v jeho společnosti opatrná a neříkala jsem mu nic, co by vědět neměl. Zdaleka neví to, co ví Liam. Ani on mi toho celkem moc neřekl. Mluvili jsme o škole, o tom čím by jsme se chtěli jednou živit, o zvířatech, o filmech a o hudbě. Nedá se říct, že mu věřím a že to bude druhý Liam, ale rozesmát mě uměl. Velké plus si zaslouží, protože se nepokoušel se mnou flirtovat. Přesně to jsem čekala, že bude dělat.
,,Ty Jenny." křikl na mě Zayn od svého auta. Byla jsem už skoro u dveří od našeho domu. Otočila jsem se. ,,Ví Liam, že jsme spolu byli?" zeptal se. Přikývla jsem. Obešel svoje auto a rychlým krokem šel ke mně. S nejistým a tak trochu vyděšeným výrazem jsem ho sledovala. Zastavil se přede mnou a díval se mi hluboko do očí. ,,Co?" skoro jsem až zašeptala.
,,Zopakujeme si to někdy?" řekl po nějaké chvilce ticha. Řekla bych, že váhal jestli se má ptát. ,,Pochopím, když odmítneš." dodal ještě. Pousmála jsem se a i jeho koutky se zvedaly.
,,Klidně." odpověděla jsem bez váhání.
,,Dobře." řekl a usmál se tak, že mu byly vidět i jeho bílé zuby. Náhle se přestal úsmívat a malým krůčkem se ke mně přiblížil. Srdce mi začalo bít rychleji a má ruka byla připravena uhodit ho, jestli to udělá. Se zářivým pohledem se mi podíval na rty a poté znovu do očí. Nakonec mi dal malou, decentní pusu na čelo. Odstoupil ode mě a ruce si zastrčil do kapes. ,,Ještě se ti ozvu. Měj se."
Ani nachvíli jsem neváhala a jakmile ke mně byl zády, tak jsem zalezla do svého domu. Bouchla jsem s dveřmi a opřela se o ně. Dobře, vím že to byla jen pusa na čelo, ale i tak se to nemělo stát. Neměla jsem vůbec souhlasit, že s ním ještě nikam půjdu. Rozhodně mi nezamotal hlavu, co se týče mých citů. On pro mě vždy bude jen Zayn, kluk kterým jsem pohrdala. Jestli ke mně něco cítí, tak ať si dá zpátečku v tom svým rozkroku.
Jako já žádné otázky nemám. :D Prostě mě nic nenapadá. Snad jen můžu říct, že další díly se hodně budou točit okolo Liama a Jenny, tak mi promiňte tuhle kravinu se Zaynem. :)


















Jééé, konečně nový díl! Neskutečně jsi mě potěšila! :-D
Každopádně, jsem ráda, že se Zaynem není na nože, ale mrzí mě, že se tam neobjevil Liam. Já po něm toužím! :D Doufám,že tam bude brzo, a že se jejich vztah co nejrychleji vyjasní. :D