Omlouvám se, že tu teď delší dobu nic nebylo, ale mám toho hodně a navíc jsou prázdniny. Ani by jste nevěřili, jak se sedmnácti letá holka (to jako já :D) může náhle ocitnou v krizi ve středním věku. Už nevím, co mám řešit dřív a opravdu si tak přijdu. :D Nechci, aby mi bylo třicet, protože to zažívám teď a to mi stačí. Zpět k povídce, mám radost z toho, že jste si nemysleli, že by to mohla být Grace. Tenhle díl je nezáživný (podle mě), ale náznakem tam padnou důležité věci, které se budou řešit později. Vy si toho, ale asi nevšimnete, jak vás znám. Když vám to nenapíšu, tak vás to ani nenapadne. :D

4.září 2013
Harry vypráví:
,,Teď klepeš?!" otevřela mi okno. Rychle jsem se přemístil do jejího pokoje a batoh položil na její postel.
,,Mělo mi to dojít." zašeptal jsem. Opatrně se posadila vedle mě a zaujatě si prohlížela batoh. ,,Je v tom to, co si myslím?" zorničky se jí roztáhly a jazykem si na pár vteřin přejela přes rty. Já jen přikývl. Z batohu vytáhla jeden sáček s krví. Stoupla si a otočila se ke mě zády. Zavřel jsem oči a poslouchal, jak na dva srky vypila celý obsah.
,,Teď klepeš?!" otevřela mi okno. Rychle jsem se přemístil do jejího pokoje a batoh položil na její postel.
,,Mělo mi to dojít." zašeptal jsem. Opatrně se posadila vedle mě a zaujatě si prohlížela batoh. ,,Je v tom to, co si myslím?" zorničky se jí roztáhly a jazykem si na pár vteřin přejela přes rty. Já jen přikývl. Z batohu vytáhla jeden sáček s krví. Stoupla si a otočila se ke mě zády. Zavřel jsem oči a poslouchal, jak na dva srky vypila celý obsah.



















