Slut Like You | morning surprise | part 1.

21. prosince 2013 v 19:24 | Dem. |  |Slut Like You.|
Nenapadá mě nic, co bych mohla k tomuhle prvnímu dílu napsat. :) :D Je to krátké a divné... to asi stačí. ;) Nejsem si jistá, jestli si to někdo (až na Nikuši) přečte, ale pokud tak uděláte, tak budu opravdu ráda i za krátký komentář. Je to něco, co jsem zatím ještě nepsala a tak trochu nebude Niall to hezké, roztomilé neviňátko, jak ho asi každý vidí. :) To je vše. :)


Naomi vypráví:

Začala jsem velmi pomalu a hlavně opatrně, vnímat okolní denní. Cítila jsem na svých víčkách únavu, a proto jsem se orientovala sluchem. Neslyšela jsem hlas matky ani otce, což je prazvláštně divné, protože právě oni dva mě ráno budí už v nekřesťanskou hodinu, když si vyměňují osobní a citlivé názory. Zanedlouho mi došlo, že ležím na břiše, nic neobvyklého. Do očí mi nepražilo Sluníčko, jak to obvykle bývá. Zvláštní. Začala jsem mít jisté pochyby o tom, zda jsem vůbec v tom správném pokoji. Hloupost, i když, počkat; co jsem dělala minulou noc? V ten okamžik, se v mé hlavě ozvala neobvyklá bolest. Lehce jsem pokrčila nos. "To jsem jako pila?" stále se zavřenými oči, jsem se otázala tichého pokoje s mírným zachrapláním.

"Ano, brouku. Pila jsi," pokojem se roznesl jeho hlas. I přesto, že jsem k němu byla otočená hlavou, zaznamenala jsem škodolibý úšklebek na jeho obličeji, tak jak to on rád dělává.
"To ne!" vyjekla jsem a během sekundy jsem stihla otevřít oči, vystřelit z jeho postele, aniž bych se obtěžovala otáčet se k němu čelem. "Znásilnil jsi mě?!"
"Cože?" vyprskl smíchy. "Takže ano," nemůžu uvěřit, že se něco takového stalo. S vyděšeným výrazem na tváři jsem mu věnovala pohled, zatímco on se přiblbě usmíval a skousával si spodní ret.
"Ježiši!" zhrozila jsem se. "Zakrej si alespoň oči!" zakřičela jsem na toho idiota. Okamžitě na to, jsem začala po pokoji sbírat po kouskách celý můj včerejší outfit. Vlastně toho moc nebylo. Pouze krátké, tmavě modré šaty, spodní prádlo, které leželo až u okna se zataženými žaluziemi a černé boty na podpatku. Oblékla jsem se ve světové rychlosti, přičemž jsem jemu nevěnovala vůbec pozornost. Jediné, co mi vrtalo hlavou, bylo to, jak se mohla stát taková "přírodní" katastrofa a jestli to vůbec stálo za to, co přinesou další dny.
"Mohl jsi mít aspoň trochu slušnosti a nezírat na mě!" vyštěkla jsem na toho panáčka, který se opíral o křídlo své postele s odhalenou hrudí a nespouštěl ze mě zrak.
"Už jsem tě viděl, nezapomněla jsi?" zasmál se.
"Ani mi to nepřipomínej," porozhlédla jsem se po pokoji, abych tu nic nenechala, ale jsem si jistá, že mobil jsem si sebou nebrala a vlastně vůbec žádnou tašku, takže tady po mě nezůstane žádná stopa. Možná ta, že si mě připíše na seznam přefiknutých holek.
"Děláš jako, kdyby se ti to nelíbilo," třikrát rychle povytáhl obočí.
"Mimochodem, tohle se nikdo nesmí dozvědět. Opovaž se to někomu říct!" vyhrožovala jsem a dala se k rychlému úniku.
"Nezdálo se, že by ti to včera vadilo," zastavila jsem se a tupě na něj zírala. Nedošlo mu to?
"Nialle, byli jsme opilí a já mám přítele, takže budeš držet hubu!"
"Ale, madam umí být i drsná, vlastně počkej... to já už dávno vím. A jediný, kdo byl včera opilí, jsi byla ty," protočil oči v sloup.
"A to ti nebylo blbý toho využít, když víš, že chodím s Andym? Ty seš ještě větší vůl, než jsem si myslela," bylo těžké zadržet slzy, ale ustála jsem se to. Jakmile padla má poslední slova k tomuhle bezcitnému stvoření, odešla jsem. Nejsem ten typ osoby, co se rozbrečí kvůli každé prkotině, jenže tohle prkotina není. S Niallem bychom si mohli teoreticky podat ruce, co se týče školní pověsti, ale přeci jen o něm se říká pravda a nesnaží se to zakrývat, kdežto já jsem se konečně vrátila zpátky na nohy, už půl roku mám přítele a teď tohle? Opravdu? Znovu to samé období? Andy mě zabije, anebo to udělám raději sama.

V jeho domě bylo opravdu ticho, ale nepořádek. Začalo mi to docházet, Niall uspořádal párty a co, že se slavilo? Pátek, prostě jen pátek. Nevím, jak jsem se sem vůbec dostala. Nikdy jsem se s ním nebavila, a když už ano, tak to byly samé směšné poznámky nebo lehké hádky. Andy chtěl jít na párty, přišla jsem nakonec za ním? Nemám vůbec šajna, co se dělo minulou noc. Pamatuji si, jak se oblékám ve svém pokoji a teď jsem tady.
"Naomi," vykřikl za mnou. Prudce jsem se otočila, protože jsem byla hluboko ve svých myšlenkách. "Co ještě?!" sykla jsem. Znovu jsem ucítila, jak se mi dere slaná voda do očí. Rychle jsem zamrkala, abych neumožnila ani té nejmenší kapičce stéct po mé tváři, protože to by mi ještě chybělo.
"Ty vůbec nevíš, co se dělo?" pomalou chůzí šel ze schodů. Měl na sobě pouze černé kalhoty a na tváři kupodivu znepokojující výraz. Je to herec. Zatraceně dobrej herec.
"Vypadám na to Nialle?"
"No... ne," usoudil a přidal do kroku.
"Andy tě včera podvedl."
"Lžeš!" vykřikla jsem. Neovládala jsem se. "Nestačí ti, že jsi mě dostal do postele? Kolik panáků jsi do mě musel nalít, co? A teď mi tu budeš vyprávět ještě pohádky. Co kdybys začal s tou o Popelce?" zavrtěla jsem nechápavě hlavou nad jeho inteligencí, zdali se to dá takhle nazvat.
"Já mám raději tu o Sněhurce," odvětil lhostejně.
"Ty seš vážně ten největší idiot, kterýho jsem kdy-"
"Dostala do postele?"
"To není vtipný!" opět jsem nekontrolovatelně zvýšila hlas.
"Možná trochu," zasmál se a zastavil se jen pár kroků ode mě.
"Nech mě bejt!"
"Nic ti nedělám," obhajoval se i pomocí gesta s rukama. "A taky ti nelžu."
"Nevěřím ti, že by mě Andy podvedl. To on se bál, že bych to udělala já, protože jsme Nialle stejní, byli jsme, já se změnila, takže mi fakt neříkej takový věci, prosím," sklopila jsem pohled na zem.
"Můžeš mi tu nadávat, jak se ti jen zlíbí. Já vím, že nejsem dokonalý, protože nikdo není a k tvému překvapení, ani ty nejsi, ale našel jsem tě uřvanou u flašky vodky v rohu chodby," zajímalo by mě, jestli tahle pohádka bude mít šťastný konec.
"Pokud to tak bylo, což nebylo, tak jsi mě jen sprostě využil."
Zasmál se a zavrtěl nechápavě hlavou nad mojí osobou. "Popravdě, je mi jedno jestli půjdeš teď domů a budeš brečet, protože ti to všechno dojde a budeš litovat toho, že jsi po mě vyjela, ale Andy tě tady u mě doma, v ložnici mých rodičů podvedl, to ti klidně odpřísáhnu, protože jsem je tam i poslal a pak našel tebe. Konec, teď můžeš vypadnout," kývl směrem ke dveřím, od kterých jsem byla pouze dva tři kroky. On je opravdu bezcitný a nemá kousku studu. Takhle sprostě mě vyhodit a ještě na mě vysypat něco, co prostě nemůže být pravda. Slzám se opět chtělo ven, proto jsem se nezdržovala zbytečných slov a raději odešla. Bouchla jsem dveřmi, jak nejvíce jsem mohla. Vím, že Niall ode mě bydlí celkem daleko. Vlastně, on na jednom konci města a já na tom druhém. Pospíchala jsem na nejbližší autobusovou zastávku, aby mi to pro jistotu neujelo, ale slzy byly pryč. Rozhodla jsem se nevěřit tomu, co mi řekl. A pokud, pokud by to měla být pravda, tak v tom případě je to opravdu idiot, protože jim ještě řekl, kde si to spolu můžou rozdat.

Autobus mi jen do půl hodiny. Naštěstí je to městská linka, takže se neplatí. Byla mi ovšem zima během toho čekání. Je březen, člověk by si řekl, že bude už trochu teplo a ono občas i ano, ale to nesmí být půl sedmé ráno a foukat studený vítr. Blbej Niall.

---------------------------------
Bohatě mi bude stačit, když zanecháte nějakou stopu, že jste to četli a dáte vědět, jestli mám pokračovat a také, jestli se vám to líbí. :)
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nikušíneček Nikušíneček | 21. prosince 2013 v 19:37 | Reagovat

JE

TO

BOŽÍ!

2 Isa Isa | Web | 21. prosince 2013 v 22:18 | Reagovat

Já jsem to četla a strašně moc se mi to líbí. :) Další super nápad. Jsem moc zvědavá, jak to bude pokračovat. :)

3 Prostě.já Prostě.já | 21. prosince 2013 v 23:28 | Reagovat

Je to něco nového. Niall je tady prostě drsnější a mě se to líbí. Mám ráda novinky a tohle je specialitka, která se jen tak neobjeví. Jestli se ptáš, jestli máš pokračovat, tak rozhodně ANO! :)

4 Makyy Makyy | 22. prosince 2013 v 11:30 | Reagovat

vypadá to zajímavě :) taková nezvyklá povídka :) takže budu čeat až přidáš další díl :)

5 Katty Katty | 23. prosince 2013 v 16:44 | Reagovat

Prej krátký - Ha Ha :DD Super ! už se těšim jak se to vyvrcholí :))*

6 Isa Isa | Web | 23. prosince 2013 v 20:06 | Reagovat

What??? Ty nedokončíš LAF? :((( To mě teda mrzí. Ale je to tvoje rozhodnutí a vzhledem k tomu mýmu...to chápu, ale fakt mě to mrzí. :( :D

7 Isa Isa | Web | 23. prosince 2013 v 21:44 | Reagovat

To mi připomíná Beneath The Peel. :D Tý byla taky škoda. :( :D

8 Luss Luss | Web | 24. prosince 2013 v 13:19 | Reagovat

Boží:333333

Jo pátek jsem přežila, ale ten jak si to nazvala "můj vyvolený" je pěkněj debil-.-:D co už:D

Držím palce ať ti ten Ježich tu formuli 1 na dálkové ovládání přinese:P
Já si nepřeju nic moc zvláštního..:D jen jsem chtěla notebook..:D a asi ho stejně nedostanu:(:D
Hezký Štědrý den přeju:)

9 Rie Rie | Web | 26. prosince 2013 v 23:04 | Reagovat

vypadá to skvěle :3 budu se těšit na pokračování :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama