24. listopadu 2012 v 11:56 | Dem.
Tenhle díl je z pohledu Seleny, tak už vidím jak to nikdo nebude číst. :D No já vím, že jí každej nemusí mít rád, ale chci psát o tom a o čem, co se mi líbí aj. :) Musíte to jen překousnout. :D
,,Slečno Gomez, už jste na řadě!" šťouchl do mě muž ve středním věku. Na hlavě měl sluchátka s mikrofonem a s někým se dorozumíval. Já jsem se otočila na svojí maminku a objala jí. Poté jsem nahodila úsměv a hrně vstoupila na oranžoví koberec před předáváním letošních Kid's Choice Awards.
23. října 2012 v 21:03 | Dem.
Ach bože, sliby chyby, že? Jsem děsná, hrozná, blbá, .. jakkoliv mě pojmenujete - nebudu Vám to brát. :D Tuhle povídku jsem napsala asi před 14ti dnama? Plus mínut, nevím. Chtěla jsem jí ještě trochu upravit, ale nevyšlo mi to. Pravopisné chyby omluvte, jsem unavená a nemám sílu to po sobě číst. :D Pokud to budete číst, budu ráda, když mi pomůžete s koncem celé povídky. ;) Já s tím měla pár jiných plánů, ale sešlo z nich. :) Hope you like it! :)
Nastal onen den, 3.3.2013. Přesně před rokem jsem učinil největší blbost svého života. Tehdy jsem to samozřejmě nevěděl, bral jsem to jako štěstí mého života. Potkat někoho jako je Eleanor se nestává zrovna často. Je milá, hodná, umí mě rozesmát, je krásná, ale měl jsem si ještě 28 dní počkat. 31.3.2012 jsem poznal někoho, kdo mi změnil život. Někoho, koho stále miluji, i když bych neměl.